"Udělali jsme přípravy, udělali jsme operační plány, dali jsme potřebné pokyny," řekl Erdogan a dodal, že turecké letecké a pozemní akce by mohly začít již brzy, "již dnes či zítra". Kurdští bojovníci v Sýrii pohrozili odvetou.
Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF), podporovaná Spojovanými státy, v reakci na Erdoganova vyjádření prohlásila, že se bude bránit "jakémukoli nevyprovokovanému útoku ze strany Turecka" a že "nebude váhat přeměnit ve všeobecnou válku" obranu oblasti, kterou ovládá na severovýchodě Sýrie.
Region ležící východně od řeky Eufrat mají nyní pod kontrolou hlavně milice syrských Kurdů YPG, které Turecko řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).
Spojené státy souhlasily s tím, že spolu s Tureckem vytvoří bezpečnou zónu na syrské hranici. Ankara ale není spokojena s učiněným pokrokem a často hrozí podniknutím vojenské operace v Sýrii, poznamenal Reuters.
Erdogan zdůrazňuje, že pro Turecko zůstává hlavním cílem vytvoření "mírového koridoru" pro návrat uprchlíků na sever Sýrie. Podle Ankary by se tato zóna měla rozprostírat do hloubi 30 kilometrů syrského území a měla by být zbavena kurdských milic. Turecko obviňuje Spojené státy z pomalého postupu při vytváření této zóny. Obě země se rozcházejí v názoru na to, jak daleko by oblast měla zasahovat do Sýrie a kdo by ji měl ovládat.
Český premiér Andrej Babiš minulý měsíc při schůzce s tureckým prezidentem v New Yorku podpořil Erdoganův plán bezpečnostní zóny pro syrské uprchlíky. Slovensko naopak na tento plán pohlíží odmítavě. "Stanovisko ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky není podpůrné vůči tomuto opatření a upozorňuje na to, že takovým opatřením bychom mohli spíše vyvolat konflikt," uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová tento týden na summitu V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Lánech.
