Ankara - Před třiceti lety oznámil generál Kenan Evren, že armáda přebírá moc v zemi a do ulic tureckých měst vyjely tanky. Dnes hlasovali Turci o změnách ústavy, které mají moc generálských špiček omezit.
Referendum, v němž odevzdávali své hlasy, mělo mimo jiné rozhodnout o tom, zda do složení soudních tribunálů včetně jmenování členů Nejvyššího soudu bude napříště moci více mluvit vláda a parlament.
Až doposud to spadalo výhradně pod pravomoc generálního štábu a turecké soudy tak byly de facto vojenskými institucemi.
To se změní, protože zhruba 58 procent Turků v referendu návrhy podpořilo. "Je to historická změna. Prohráli přívrženci vojenských převratů," oslavoval výsledek premiér Recep Tayip Erdogan.
Ke změnám nabádala Turecko také Evropská unie.
Sekularisté versus islamisté
To se ale nelíbí zastáncům sekulárního charakteru státu, kteří se obávají, že moc by si nyní mohli uzurpovat islamisté z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Proti tak hlasovala mimo jiné i část voličů opoziční Republikánské lidové strany (CHP), která změny, jež mají Turecko přiblížit k Evropské unii, jinak podporují.
"Možná je tam pár dobrých věcí, tahle vláda ale není dobrá pro Turecko a proto jsem hlasoval proti," řekl agentuře Reuters jedenadvacetiletý student Tugce Ince. Nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk byl jiného názoru a změny ústavy podpořil.
Bití přes paty
Po převzetí moci v září 1980 zadržela armáda více než půl milionu osob, z nichž polovina skončila před vojenskými soudy. Ve vězení zemřelo za podezřelých okolností na tři sta odpůrců režimu, z toho 171 v důsledku mučení.
Celkem 49 osob bylo popraveno, včetně sedmnáctiletého Erdala Erena, jehož armáda nechala oběsit proto, že údajně zabil jednoho z vojáků hlídkujících v ulicích.
V expozici "Muzea hanby" zřízeného u příležitosti třicet let starých událostí je vedle repliky šibenice, jež posloužila k Erdalově popravě, k vidění také dřevěná tyč, na které byli vězni zavěšováni za ruce, nebo hůl používaná k tradičnímu bití přes paty.
Armáda puč ospravedlnila všeobecným chaosem v zemi a násilnými střety mezi extremistickými bojůvkami na levici a na pravici, při nichž koncem 70. let zahynulo téměř pět a půl tisíce osob.
Za většinou politických vražd a masakrů stála nicméně ultrapravicová polofašistická organizace Šedí vlci.
Referendum o vládě
Referendum zároveň potvrdit stávající rozložení politických sil v zemi.
AKP premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, která chce být "muslimskou" obdobou západoevropských křesťanskodemokratických stran, je u moci už osm let a nic nenasvědčuje tomu, že by sociálnědemokratická CHP byla schopna vyhrát parlamentní volby naplánované na červenec příštího roku.
V referendu se hlasovalo o celkem 26 změnách ústavy a AKP do něj zařadila i změny, jež mají oslovit levicové voliče, jako je udělení více práv ženám a dětem či možnost kolektivního vyjednávání o platech státních úředníků.
Turecko, usilující o vstup do Evropské unie, sice v uplynulých letech poskytlo více práv kurdské menšině a provedlo řadu ústavních změn, s legislativou EU ale jeho zákonodárství stále není plně kompatibilní.
Turečtí diplomaté opakovaně tvrdí, že zakladatel novodobého tureckého státu Mustafa Kemal zvaný Atatürk nechal po pádu Otomanské říše ústavu své země vypracovat po vzoru Švýcarska. A poukazují na skutečnost, že největší zárukou před přílišnou islamizací země je právě armáda jako garant sekulárního charakteru státu.
Brusel chce spíše než plné členství nabídnout Ankaře "posílené partnerství". Věčně ale Ankaru nebude moci nechat čekat před branami Evropy. Turecký vliv potřebuje mimo jiné při vyjednáváních s Íránem či Sýrií.
