Kongres schválil zákon, který Trumpovi nedává peníze na zeď. Vyhlásí proto stav nouze

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 2. 2019 6:33
Sněmovna reprezentantů schválila nadstranický návrh zákona, který má předejít opětovné platební neschopnosti federálních úřadů. Oznámily to tiskové agentury. Rozpočtový kompromis podpořilo 300 zákonodárců, 128 hlasovalo proti.
Donald Trump
Donald Trump | Foto: Reuters

Přijatý zákon, který již dříve schválil jasnou většinou i Senát, počítá s poskytnutím jen 1,4 miliardy dolarů na bezpečnostní opatření na hranici s Mexikem, přestože prezident Donald Trump požadoval 5,7 miliardy (bezmála 130 miliard Kč). Bílý dům již avizoval, že prezident zákon podepíše, ale vyhlásí stav nouze, což mu umožní poskytnout další peníze na stavbu zdi na jižní hranici.

Republikány ovládaný Senát a následně i Sněmovna reprezentantů, v níž mají převahu demokraté, podpořily zákon, který má zajistit více než 300 miliard dolarů pro vládní úřady a agentury,

Bílý dům již avizoval, že prezident Trump zmíněný zákon podepíše a vyhlásí stav nouze - kompromisní návrh totiž neobsahuje v plném objemu Trumpem požadované peníze na zeď a vyhlášení stavu nouze mu umožní čerpat peníze z krizových fondů. Pokud americký prezident tento krok skutečně učiní, očekává se, že to vyvolá vlnu žalob s cílem krizové opatření zrušit.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již na dotaz novinářů uvedla, že právní kroky zváží. Dodala, že demokraté zareagují adekvátně.

Trump se s Kongresem, jehož Sněmovnu reprezentantů ovládají demokraté, dlouhodobě pře o peníze na zeď či jinou bariéru, která má čelit nelegálnímu postupu migrantů přes mexicko-americkou hranici. Konflikt na přelomu roku vyvrcholil déle než měsíčním zablokováním části federálních úřadů, které neměly peníze na svůj provoz. Financování úřadů bylo dočasně obnoveno, ale od soboty krize opět hrozí, pokud by Kongres nepřišel s dlouhodobým finančním plánem. Na něm se demokraté s republikány nakonec dohodli.

Nadstranický návrh ale neobsahuje uvolnění 5,7 miliardy dolarů na stavbu betonové zdi nebo ocelového plotu na americko-mexické hranici, ale jen 1,4 miliardy dolarů. Tyto peníze stačí na vybudování necelých 90 kilometrů hraničních bariér oproti Bílým domem předpokládaným 320 kilometrům.

Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters sdělil, že Bílý dům již určil 2,7 miliardy dolarů z fondů, které chce po vyhlášení stavu nouze využít.

 

Právě se děje

před 6 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 16 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 42 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy