V čem spočívá geopolitický význam Grónska?
Je to velký ostrov, který sousedí s Arktidou. Předpokládá se, že mimo uhlí a jiných surovin je na jeho území množství ropy. Navíc grónská vláda v roce 2013 ukončila zákaz těžby radioaktivních látek. A díky tajícímu ledovci bude Grónsko z hlediska možností těžby stále zajímavější.
Táním se také otevírají možnosti pro dopravu. Všechny země, které mají nějaké zájmy v dané oblasti, by rády využívaly plavbu takzvanou severní cestou. I z tohoto hlediska význam Grónska poroste.
Jak by z vlastnictví Grónska mohly těžit Spojené státy?
Ekonomicky i strategicky. Pásmo dvanácti námořních mil (asi 22 kilometrů) od každé pevniny je podle práva integrální součástí daného státu, plus dalších 200 mil (asi 370 kilometrů) může ekonomicky využívat nebo k tomu aspoň dává výlučný souhlas. Tak je to u Kanady, všech ostrovů i Grónska, které dnes patří Dánsku.
S kým Spojené státy v oblasti soupeří?
Největší ambice tu má Rusko.
I promise not to do this to Greenland! pic.twitter.com/03DdyVU6HA
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) August 20, 2019
Jak to? Když se podíváme na mapu, ruská pevnina je přece poměrně daleko.
Ano, to je ten háček. V některých úsecích je tamní moře velmi mělké. A dohoda z Haagu (tzv. Dohoda o kontinentálním šelfu z roku 1958, pozn. red.) říká, že pravidlo mílí neplatí pro takzvané šelfové moře, tedy mělké. Že na něj si může dělat nárok stát, ke kterému patří - i dál než oněch dvanáct mil.
Před pár lety shodila ruská ponorka vlajku Ruska přímo na severní pól a Rusové prohlásili, že až sem zasahuje moře z jejich pevniny. Takže si skutečně dělá největší nároky. Ale celá oblast je zajímavá a do budoucna velmi problematická.
Citlivá arktická oblast
Mají Dánové nějaké plány na těžbu v Grónsku?
Grónsku dali velký stupeň autonomie, ale finančně ho podporují. Zatím se tam moc netěží a nějaká dohoda Dánska se Spojenými státy by v tomhle byla výhodná.
Američané mají větší možnosti v Grónsku těžit, z čehož by mohlo mít prospěch místní obyvatelstvo. Žije tam asi 56 tisíc Inuitů (domorodých obyvatel severní části severoamerického kontinentu, pozn. red.) v dost těžkých sociálních podmínkách. Alkoholismus nebo sebevraždy jsou mezi lidmi velkým problémem a zlepšení životního stylu by bylo určitě lákavé.
To ale Dánsko může Američanům spíš poskytnout prostor pro těžbu, ne jim hned celý ostrov prodávat.
Ano. Dánsko na americkou nabídku také reagovalo ve smyslu, že je to vtip, který do dnešní politiky nepatří. A skutečně nepatří.
Kde se nápad na odkup Grónska vůbec vzal?
Není to nic nového. Američané takto koupili v roce 1867 Aljašku a už tehdy usilovali i o Grónsko. V roce 1917 od Dánů odkoupili Panenské ostrovy. A ještě prezident Harry Truman po druhé světové válce, během které Dánsko okupovali nacisté a ostrov byl pod americkou ochranou, přišel s nabídkou na odkup.
Kdo je profesor Bořivoj Hnízdo
Politolog, historik a geograf, odborník na politickou geografii a geopolitické proměny 20. a 21. století. Bořivoj Hnízdo vystudoval Slezskou univerzitu v Ostravě a Karlovu univerzitu v Praze, nyní působí na Metropolitní univerzitě v Praze. V minulosti byl členem Institutu pro výzkum Commonwealthu při Londýnské univerzitě a spolupracoval s britským Královským institutem pro mezinárodní otázky.
Na rozdíl od Ruska je Grónsku velmi blízko Kanada, ta do toho nijak nezasahuje?
Pro Kanadu by to skutečně byla velká změna. Z jedné strany má americkou Aljašku, Grónsko by bylo z druhé strany. Ale i Kanada se obává ruské rozpínavosti, takže možná by nějakou větší americkou angažovanost uvítala. Jen nevím, jestli zrovna odkoupení.
Jak to?
Kdyby Spojené státy vlastnily Grónsko, mohly by ovlivnit celou námořní dopravu, která jde severní cestou, což by se asi Kanadě nelíbilo. A Rusku už vůbec ne. Když plujete z Vladivostoku, musíte přes Suez, nebo kolem Kapského města a Afriky, což je strašně daleko.
Kdežto severní cestou jsou Rusové z Murmansku (město na severozápadě Ruska, pozn. red.) ve Vladivostoku okamžitě, což by přispělo k rozvoji ruského dálného východu. A to je na druhou stranu hrozba pro Čínu.
S Dány by se Rusové domluvili snáz?
Já myslím, že otázka odkoupení skutečně není na stole. Donald Trump tím dal jasně najevo, že má Amerika zájem o ekonomické využití Grónska. A to nemusí stát v cestě nějaké dohodě, protože těžba by Grónsku skutečně pomohla.
Takže je to taková "trumpovina"?
Berme to tak, že jeho způsob diplomacie je velmi zvláštní. Jako obvykle to trochu přepálil, ale podle mého tím něco i získá.
Je to kampaň
Za čtrnáct dní měl americký prezident jet do Kodaně na státní návštěvu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová ale řekla, že se s ním o Grónsku nebude bavit a Bílý dům cestu zrušil. Co tím může získat?
Už se blíží prezidentská volební kampaň a Trump chce dát najevo, že myslí na americké zájmy. Na to, aby vznikla spousta nových pracovních míst a tak podobně.
Takže proto s tím přišel zrovna teď?
Ano, je to součástí kampaně, nemyslím, že by počítal s tím, že by Dánsko řeklo: "Dobře, pojďme se zbavit Grónska." Ukazuje tím, jak přistupuje ke svému heslu Make America Great Again.
Dánové musí Grónsko dotovat, 60 procent místního rozpočtu pokrývá ten dánský, což je zhruba 13 miliard korun každý rok. Dává ekonomicky smysl chtít takový ostrov koupit?
Jsou ostrovy, které Ameriku stojí daleko více peněz, například Portoriko. Grónsko se svými několika desítkami tisíc obyvatel by nebylo žádný velký ekonomický problém. I pětimilionové Dánsko to zvládá.
Trumpovi může jít i to posílení americké vojenské přítomnosti v Arktidě. Proč je důležité mít armádu kolem severního pólu?
Rusko je velmi blízko a angažuje se tam Čína. Už za studené války území hrálo roli. A teď, jak budou ubývat ledovce, každá země bude mít více zájmů, které bude nějakým způsobem muset zabezpečovat.
Je to tedy i součást soupeření s Čínou?
Ano, i to zatím možná stojí. V minulosti chtěli Číňané v Grónsku získat pozice a Spojené státy tomu zabránily (jednalo se o možnou výstavbu tří letišť v roce 2018, pozn. red.). Jejich vzájemné soupeření se dnes projevuje v celém světě a zasahuje i sem.
Dokážete si představit, že by se Dánsko ostrova skutečně za nějakých okolností vzdalo?
Neumím si to představit. Ale kdyby mi před 30 lety někdo řekl, že Rusko s Ukrajinou budou fakticky ve válce o Donbas, taky bych ho považoval za blázna. Takže musím být opatrný, člověk v politice nikdy neví.
