Třetí pokus. Baskická ETA skládá zbraně a chce jednat

Zahraničí Zahraničí
5. 9. 2010 16:55
Není však zřejmé, zda jde o příměří trvalé, nebo dočasné
Foto: Jaroslav Jiřička

Madrid/Londýn - Již potřetí v historii vyhlásila španělská separatistická organizace ETA příměří. Oznámila, že v rámci své kampaně za nezávislost Baskicka nepovede žádné ozbrojené akce.

Není však zřejmé, zda se jedná o dočasné, nebo trvalé opatření.

ETA zaslala své prohlášení prostřednictvím videonahrávky, kterou předala britské stanici BBC. Oznámení skupiny zároveň potvrdil baskický list Gara. Naposledy vyhlásila ETA příměří v roce 2006. Španělské úřady prozatím odmítly prohlášení komentovat, není proto jisté, zda mírové rozhovory začnou, či nikoli.

"Předkládáme rovněž toto rozhodnutí mezinárodnímu společenství a vyzýváme ho, aby odpovědělo na vůli a závazek ETA a podílelo se na trvalém, spravedlivém a demokratickém řešení staletého politického boje," uvedla skupina ve videozáznamu.

Generální tajemník strany Eusko Alkartasuna (EA) Pello Urizar v sobotu podle ČTK potvrdil, že spojenec jeho formace, radikální strana Batasuna, považovaná za politické křídlo ETA, rovněž požaduje "permanentní příměří ETA pod mezinárodní kontrolou".

Foto: Tomáš Daněk

Organizace, kterou považuje za teroristickou nejen Madrid, ale také Evropská unie a Spojené státy, usmrtila podle agenturních zpráv za více než 40 let svého boje proti španělskému státu více než 800 lidí.

Nyní je ETA také oslabena zatčením četných vůdců ve Španělsku i ve Francii. Není vyloučeno, že opětovný pokus separatistické organizace o mírová jednání se Španělskem souvisí také s nedávným rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu. Soud dospěl k závěru, že Kosovo vyhlášením své samostatnosti a odtržením od Srbska neporušilo mezinárodní právo.

Někteří toto rozhodnutí považují za precedent, kterého využijí další separatisté. V této souvislosti byla zmiňována situace Severního Kypru, Baskicka, Náhorního Karabachu, Jižní Osetie, Kurdistánu či Podněstří.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 19 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy