Trestu asi neujdeme, připouštějí čeští vědci v Indii

Hana Pražáková
1. 8. 2008 20:15
Třicet lidí v jedné místosti. To je indické vězení

Rozhovor - Dva české entomology, kteří byli v Indii zadrženi kvůli sběru hmyzu, k němuž neměli povolení, nyní v zemi čeká soud. Pokud jim prokáže vinu, hrozí oběma vědcům tři až sedm let vězení.

"Tady je možné skoro všechno," odpovídají biologové na otázku Aktuálně.cz, jaký očekávají průběh soudního řízení. Jejich situaci navíc komplikují generální stávky, které v oblasti Darjeeling momentálně probíhají.

Nejen o více než měsíčním pobytu v indickém vězení hovoří Petr Švácha a Emil Kučera v druhé části rozsáhlého rozhovoru, který prostřednictvím e-mailu poskytli Aktuálně.cz

Přečtěte si první část, v níž se entomologové přiznávají, čím se provinili: Čeští vědci: V Indii nesmějí hmyz sbírat ani místní

A.cz: Jak probíhalo zatčení?
Byli jsme zadrženi čtyřmi lesníky v hotelu Goparma pobliž Rimbicku, který podle našich informací v parku neleží. Zabavili nám nasbíraný materiál a pomůcky ke sběru. Pak nás odvezli do Darjeelingu a do časných ranních hodin vyslýchali a sepisovali protokoly. Při té příležitosti nám dali pod záminkou označení zabaveného materiálu podepsat dvacet prázdných papírů. Bohužel jsme to ve stresu udělali. Tyto listy by s dodatečným textem mohly být použity proti nám.

A.cz: Co bylo pak?
Přespali jsme na zemi v cele policejní stanice a druhý den výslech pokračoval. Zabavili veškerou hotovost, načež uspořádali tiskovou konferenci, po které se v tisku začaly objevovat zprávy o pašeráckých bandách a podobné nesmysly. Večer nás převezli na soud, který zamítl žádost o kauci, a byli jsme umístěni v darjeelingském vězení. Tam jsme strávili víc než měsíc.

A.cz: Jaké byly ve vězení podmínky?
Místnost, kde jsme byli vězněni, byla asi 25 metrů dlouhá, po obou stranách s dlouhými dřevěnými stupínky. Na nich spí vězni na dekách. Nám byly později na přímluvu ambasády povoleny spacáky. Jinak není v místnosti nic, žádné skříňky nebo třeba židle. V místnosti bylo zhruba třicet lidí nejrůznějších obvinění, včetně nejtěžších.

A.cz: Jak se k Vám chovali dozorci a ostatní vězňové?
Překvapivě slušně a příjemně. Na rozdíl od lesníků si nemůžeme stěžovat, snažili se nám pobyt ulehčit.

A.cz: Média psala, že se Vám vnutil právník, kterého jste pak byli nuceni vyměnit. Jak to bylo?
Když nás druhý den přivezli na soud, byl tam právník (dodnes nevíme, kdo jej poslal), kterému jsme z nezbytí podepsali zastupování, ačkoliv jsme původně chtěli jiného právníka. Tento tvrdil (nebyla to pravda), že je jeho spolupracovník. Později jsme se ho s potížemi zbavili - provozoval téměř sabotáž. Mezitím jsme zjistili, že mezi darjeelingskými právníky není asi velký rozdíl. Neradi bychom to v tuto chvíli dále rozváděli.

A.cz: Byli jste propuštěni na kauci. Jak byla vysoká a kdo ji zaplatil?
Kauce byla 3000 rupií pro každého, v přepočtu asi 1200 korun. Zaplatili ji právníci. Právě jsme od nich obdrželi účet, v němž je zahrnuta.

Čeští vědci jdou k indickému soudu
Čeští vědci jdou k indickému soudu | Foto: The Telegraph

A.cz: Po dosavadní zkušenosti s indickým soudnictvím, jaký očekáváte průběh soudního řízení?
To je opravdu mimo naše schopnosti. Tady je možné skoro všechno. I kdybychom nebyli v národním parku, asi nás čeká alespoň pokuta. Zatím nevíme, podle jakého předpisu, protože zákon na ochranu přírody se týká pouze chráněných území.

A.cz: A co předpovídá váš právník?
Odpověď je obdobná. Právníci v Darjeelingu drží klienty co nejdéle od informací, aby s nimi mohli lépe manipulovat, a hlavně z nich tahat peníze. Ve vězení jsme potkali několik lidí, kteří tam sedí již sedm let a proces stále není ukončen.

A.cz: Má tlak zahraničních vědců na indickou vládu nějaký vliv?
Věříme, že ano. Ale v oblasti Darjeeling, která nyní různými prostředky včetně generálních stávek usiluje o odtržení od státu West Bengal, nyní panuje situace, která se dá popsat "čím hůře, tím lépe". My jsme bohužel posloužili tomuto účelu.

A.cz: Setkali jste se po propuštění s nějakými představiteli vlády nebo s nějakými vědci?
Osobně zatím ne.

A.cz: Pracujete na společném projektu, nebo jste spolu jeli jen coby kamarádi a pracujete na odlišných projektech?
Švácha: Nepracujeme. Zatímco já jsem biolog profesí, Emil je amatérský entomolog. Doma se potkáváme jen občas - když je potřeba určit nějakou larvu apod.

A.cz: Už jste společně někam cestovali?
Ne, jeli jsme spolu poprvé.
Švácha: Potřeboval jsem pro svůj výzkum několik druhů z jižního předhůří Himalájí (bohužel tři nejdůležitější jsme nenašli). Emil již v Indii byl, a tak jsem byl velice rád, že jel se mnou. Jeho znalost místní dopravy nebo ubytování byla neocenitelná.

Závěrem nám dovolte poděkovat ministerstvu zahraničí a našim zastupitelským orgánům v Indii za neocenitelnou pomoc. Dále těm, kteří organizovali petice na naši podporu, a těm, kteří je podepsali či nás podpořili jiným způsobem.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Firma, které unikla palivo do řek na Sibiři u Norilska, se odvolá proti pokutě

Ruská společnost Norilsk Nickel, která patří k největším těžařům niklu na světě, se chce odvolat proti rekordní pokutě téměř 148 miliard rublů (asi 49 miliard Kč). Firmě ji vyměřila vládní agentura na ochranu přírody Rosprirodnadzor, a to za škodu při květnovém úniku ropných látek u Norilska. Firma je však nadále ochotna zaplatit odstranění způsobených škod, uvedla dnes agentura TASS. Po oznámení firmy cena jejích akcií na moskevské burze vzrostla o dvě procenta.

Norilsk Nickel podle listu Kommersant zpochybnil metodiku výpočtu pokuty, a sice to, že úřad použil koeficient určený znečišťovatelům, kteří nepomáhají při nápravě škod, což nebyl případ firmy Norilsk Nickel.

"Škoda na životním prostředí a likvidace následků havárie jsou dva různé pojmy. Pokud je společnost připravena dokázat u soudu, že není viníkem, má na to právo. My jsme ale viděli následky havárie, zaznamenali jsme všechny ukazatele a Rosprirodnadzor spočítal způsobené škody," řekl ministr podle agentury TASS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy