Nositel titulu pančenláma je pro věřící Tibeťany bytostí, do níž vstoupila duše Buddhy. V tibetské hierarchii je dnes druhým nejvyšším vůdcem po dalajlámovi.
Vězněm se stal nedobrovolně už v šesti letech. Poté, co dalajláma ze svého exilu v Indii rozhodl o tom, že právě tento chlapec je jedenáctým pančenlámou.
Peking však rozhodnutí nepřítele dalajlámy nepřijal. Chlapec z vesnice Lhari byl převezen na nedalekou vojenskou základnu, jeho další osud je neznámý.
Čínský vyvolený nemá úspěch
Zároveň vláda jmenovala svého pančenlámu, o rok mladšího Gjälcchana Norbu. Ten minulý týden poprvé vystoupil na veřejnosti, když na mezinárodní konferenci o buddhismu chválil čínskou vládu za přístup k náboženství. Naprostá většina Tibeťanů ho však neuznává.
"V tomto smyslu režim zariskoval a nevyšlo mu to," tvrdí tibetolog Robbie Barnett z Kolumbijské univerzity.
Izolace Čhökji Ňimy je dokonalá. Za celých jedenáct let o něm nikdo "nevynesl" žádnou informaci, neví se přesně, kde je. Veškeré dotazy na jeho osud čínský režim ignoruje.
"Je v pořádku, v bezpečí a přeje si zachovávat své soukromí," reagoval nedávno Peking na žádost kanadského senátora o kontakt s pančenlámou.
Oficiální pekingský pančenláma zase všude cestuje s početnou skupinou tělesných strážců. Bojí se, že ho někdo z jeho odpůrců připraví o život.
Pančenlámové a dalajlámové byli v tibetské historii často soupeři, bojujícími o moc. Pančenláma byl spíše politický a dalajláma zase náboženský vůdce. Dalajláma má konečné slovo při určení nového pančenlámy a ten zase naopak potvrzuje nového dalajlámu.
Předchozí pančenláma - v pořadí desátý - na rozdíl od současného čtrnáctého dalajlámy neuprchl z Číny. Byl však komunistickým režimem šikanován a vězněn. Později se jeho vztahy s Pekingem zlepšily, ale v roce 1989 zemřel.
Nátlak na dalajlámu
Nástupce má nyní dva. Který se prosadí, je otázka. Tibeťané respektují toho, který je už jedenáct let ve vězení. Ale režim nechce od svého kandidáta ustoupit.
"Čína chce na dalajlámu zatlačit. Možná mu povolí návrat do Tibetu a bude s ním jednat o autonomii, pokud uzná jejího pančenlámu," domnívá se analytik agentury Reuters Benjamin Kang-lim.
Čínská armáda vnikla do Tibetu v roce 1950, o devět let později dalajláma emigroval do Indie. Tvrdí, že žádá pro Tibet jen autonomii a náboženskou svobodu, nikoliv nezávislost a odtržení od Číny.
Čínský prezident Chu Ťin-tchao zatím nenaznačil, že se chystá s dalajlámou jednat. Situaci v Tibetu ale zná lépe než mnoho jiných čínských představitelů. V letech 1988 až 1996 byl v Tibetu předsedou tamního výboru komunistické strany.
Režim odmítá kritiku za to, že Tibeťany diskrimininuje a řadu aktivistů i buddhistických mnichů vězní. Poukazuje například na nedávno dokončenou stavbu železnice, která spojila Tibet s východní Čínou. Trestá prý jen separatisty, kteří chtějí rozbít Čínu.
