Kyjev - Fiktivním vědcům ze slavného hollywoodského filmu Jurský park z roku 1993 se podařilo díky DNA ukryté v hrudce jantaru oživit celou kolonii dinosaurů. Svět to málem přivedlo ke katastrofě.
Skuteční Ukrajinci, kteří nedaleko svých domovů nelegálně těží jantar neboli zkamenělou pryskyřici, podobnou ambici nemají. Jejich zdroj obživy ale ke katastrofickému scénáři pomalu směřuje taky.
Nabírá nebývalé obrátky a zanechává za sebou stovky, možná tisíce hektarů vypáleného lesa. Zjizvenou měsíční krajinu, které se přezdívá nejdivočejší místo evropského "Divokého západu". Klondike.
Podle odhadů se na Ukrajině ročně vytěží něco mezi 150 až 300 tunami jantaru v hodnotě kolem 500 milionů dolarů. Drtivá většina nelegálně.
Z peněz těží hlavně místní gangy. Na rozdíl od Kyjeva, který nedostane "ani hřivnu", ale nepřijdou zkrátka ani místní lidé. Pokud se jim poštěstí. Jinou možnost obživy mnohdy stejně ani nemají.
"Samozřejmě že je to ekologická katastrofa. V současné době si rozsah tohoto neštěstí neuvědomují ani úřady ani místní obyvatelé. V budoucnu za to ale zaplatí," tvrdí ukrajinský ekolog Denis Vyšněvskij.
"Politici si teď musí vybrat mezi současnými penězi a ochranou životního prostředí. Často ale bohužel volí nezrale," připustil v loňském rozhovoru i ukrajinský ministr životního prostředí Ostap Semerak.
Kontrolovanou korupci nahradil nekontrolovaný černý trh
Jantar se těží na severozápadě Ukrajiny desítky let.
Jeho cena nedávno díky poptávce ze zahraničí vzrostla. Za ukrajinského prezidenta Janukovyče, kterého před třemi lety donutily k útěku ze země události na kyjevském Majdanu, rozkvetlo i efektivní korupční schéma. Horníci i Kyjev na těžbě vydělávali.
Jenže s Janukovyčem v roce 2014 padly i staré struktury. Tedy zkorumpovaný systém, který podle řady místních držel legální i nelegální těžbu jantaru "pod kontrolou". Začala válka o moc.
Zkamenělá pryskyřice, vytěžená nelegálně ze země, končí v drtivé většině na černém trhu v Číně, na Blízkém východě nebo i ve státech Evropské unie. Ze žlutého, zlatavého až tmavě medového ukrajinského jantaru se nejčastěji vyrábí šperky, ale taky náboženské předměty.
Malý kousek jantaru vyjde na pár stovek dolarů, za velké kusy překupníci zaplatí i desítky tisíc amerických dolarů. Cena za kilo se může pohybovat mezi 150 až 4500 dolary, záleží na kvalitě.
"Musíme uživit svoje rodiny"
Reportér píšící pro časopis National Geographic navštívil letos vesnici Dubrovici v ukrajinské Rovenské oblasti na severozápadě země.
Jeho ozbrojení průvodci Vlad a Stas dřív oba pracovali jako policisté. Uniformy ale kvůli lepšímu výdělku svlékli a zapojili se do nelegálního byznysu s jantarem. Stas si mohl díky tomu koupit moderní SUV. Po podobném zřejmě touží i jeho kolega.
"Mám syna a dceru, šest a sedm let staré. Potřeboval jsem nakrmit rodinu. Teď, když budu mít štěstí, můžu během jediného dne získat dům i auta," říká Vlad.
Na černém ukrajinském trhu s jantarem dominují skupiny, kterým místní přezdívají "jantarová mafie". Podplácejí úřady i slabou policii.
Jen za několik let stihli nelegální těžaři ve třech ukrajinských oblastech (Žytomyrská, Volyňská a Rovenská) kvůli jantaru vykácet a vypálit stovky akrů starobylého lesa, desítky metrů vysokých borovic, ale i jedlí a bříz.
V obnažené krajině tisíce nelegálních "horníků" hloubí jámy a pomocí upravených čerpadel do nich pumpují vodu z koryt propojených s místní řekou nebo jiným vodním zdrojem. Voda rozmělňuje písek a z děr vyplavuje na povrch lehčí jantarové hrudky.
"Horníci, které zaměstnává místní mafie, pracují v malých skupinách a pomocí vodních čerpadel hloubí díry. Kopou jámy, které měří asi tři metry v průměru a sahají zhruba čtyři metry hluboko. Horníci, pracující na vlastní pěst, hloubí mnohem menší otvory s použitím ručních vrtadel," popsala situaci pro server France24 ukrajinská ekologická aktivistka Inna Muliavková.
Zatímco průměrná mzda v regionu se pohybuje kolem 150 dolarů měsíčně, šťastní nálezci jantaru si vydělají mnohonásobně víc. S lopatou ke kopání nebo sítí na sběr vyplaveného jantaru třeba 20 dolarů denně, s mechanickým čerpadlem může jít podle loňských údajů listu Wall Street Journal výdělek dokonce do tisíců.
Jantarová mafie
"Ve městě, kde jsem vyrůstala, je jantar nemoc. Lidé se zbláznili a udělali by cokoliv. Ničí přírodu a utrácejí peníze, jako by to byla voda," vysvětluje Inna Muliavková. Těžba jantaru živí podle místní policie asi polovinu lidí z její rodné obce Dubrovici.
"Dřív byla tahle oblast velmi chudá. Pak sem začalo proudit obrovské množství peněz. Ze dne na den. Lidé v regionu začali stavět obrovské nové domy. Lidi teď vidíte jezdit ve velkých moderních autech s pohonem 4×4. Jde o 'nové zbohatlíky', kteří vydělali na obchodu s jantarem," dodává.
Muliavková ale vnímá hlavně to, že nelegální trh posiluje místní mafii a korupci. Nekontrolovaná rozsáhlá a necitlivá těžba taky zásadně ničí životní prostředí.
"Stromy jsou pokácené, podzemní voda i řeky znečištěné. Divoké rostliny mizí. Vesničané už si nemůžou jít ani nasbírat borůvky nebo houby. Loni do jedné z těch jam spadla žena a zemřela. Běžně takhle najdete i zvířata, která se utopila podobným způsobem," tvrdí Muliavková.
Zatímco se o lukrativní byznys přetahují kriminální gangy, místní lékaři si zvykli ošetřovat nejen "hornická" zranění, ale i rány od střel, nožů a granátů. Mnozí Ukrajinci dnes beze zbraní ani nevycházejí.
Podle ekologické aktivistky Muliavkové má ale nelegální těžba ještě jeden, méně viditelný dopad.
Rovenskou oblast zasáhl v roce 1986 radioaktivní mrak způsobený havárií v černobylské jaderné elektrárně. Pokryl krajinu a prosákl i do půdy. Rok co rok se noří o pár centimetrů hlouběji.
Když teď "horníci" půdu rozkopávají a hloubí do ní jámy, unikají zbytky radioaktivního prachu znovu do vzduchu. "Vypadá to, že mezi místními lidmi narůstá počet případů rakoviny štítné žlázy. Přesná čísla ale nemáme," říká Muliavková.
Ukrajinský ekolog Vyšněvskij navíc upozorňuje, že těžba s pomocí čerpadel může vést i k prašným bouřím. "Místní půda má lehkou strukturu. Brzy se tady proto můžou objevit prašné bouře. Ty způsobí špatnou úrodu, dýchací potíže i další zdravotní problémy," říká Vyšněvskij.
Kyjev přichází o miliony denně
Vláda v Kyjevě přichází podle odhadů kvůli nelegální těžbě jantaru denně o miliony hřiven. Některé odhady mluví až o 27 milionech hřiven za jediný kalendářní den (v přepočtu přibližně 27 milionů českých korun - pozn. red.).
Podle serveru France 24 teď na severozápadě Ukrajiny legálně těží jantar jen tři společnosti: dvě státní a jedna soukromá. Získat povolení přitom může trvat i několik let. Mafie a na ní napojení lidé proto zákony masově obcházejí.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko už v roce 2015 přislíbil, že proti nelegální těžbě jantaru zakročí.
V době, kdy oblast navštívil reportér National Geographic, tisíce nelegálních horníků z lesů kvůli zátahům úřadů dočasně utekly. Dlouhodobý dopad to ale zřejmě mít nebude.
Ukázaly to už loňské střety místních obyvatel s ukrajinskými policisty. Lidé tvrdí, že bez těžby jantaru jinou práci nenajdou. Legálnost celého byznysu i jeho ničivý dopad na životní prostředí tady nikdo příliš neřeší. Není čas ani chuť.
