Teplota smí do roku 2050 vzrůst jen o 2°C, řekli mocní

Pokrok: Mocnosti se na summitu G8 shodly, jak na globální oteplování
Jednání v L'Aquile: německá kancléřka Merkelová žertuje s americkým prezidentem Obamou, francouzký prezident Sarkozy se směje.
Jednání v L'Aquile: německá kancléřka Merkelová žertuje s americkým prezidentem Obamou, francouzký prezident Sarkozy se směje. | Foto: Reuters

L'Aquila - V tak zásadní dohodu nikdo před summitem G8 v italské L'Aquile moc nevěřil.

Mocnosti se přesto v noci na čtvrtek dokázaly konečně shodnout, jak společně bojovat proti hrozbám globálního oteplování. Rozhodly, že musí výrazně snížit růst průměrných teplot na Zemi. A to tak, aby se do roku 2050 průměrné celosvětové teploty ovzduší nezvýšily více než o dva stupně Celsia oproti úrovni z předindustriálního období. 

Hlavní pákou, jak na to, pak má být boj proti skleníkovým plynům.

Rozvinuté státy mají ve stejné době - tedy do roku 2050 - omezit vypouštění skleníkových plynů o 80 procent oproti hodnotám z roku 1990. Ostatní země, ekonomicky méně vyspělé, pak mají vypouštění omezit o 50 procent.

"Je to historická dohoda," pochvaloval si výsledek jednání v L'Aquile britský premiér Gordon Brown.

"Po dlouhém úsilí nakonec všechny státy G8 souhlasily s cílem dvou stupňů. Od Spojených států amerických až po Japonsko a Evropu, všichni budou pracovat na tomto cíli," přidala se německá kancléřka Angela Merkelová.

Díry v dohodě

Analytici ovšem ihned upozornili, že závazek sice vytyčili státníci pěkný; zatím však chybějí způsoby, jak by měly státy cíle dosáhnout. Chybí také odhad, kolik to bude jednotlivé ekonomiky stát.

Co je G8?

  • Skupina G8 zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Německo, Velkou Británii, Itálii, Francii a Rusko.
  • V L'Aquile jsou i členové takzvané skupiny G5, k níž patří největší rozvojové země Brazílie, Indie, Čína, Mexiko a Jihoafrická republika. Do Itálie přijeli také zástupci Egypta a Evropské unie.

Nad  to na summitu chybí významní znečišťovatelé jako Čína, Indie a Brazílie, které podobné návrhy doposud odmítaly. Zástupci sedmi nejvyspělejších zemí a Ruska s nimi budou na třídenním summitu jednat ve čtvrtek.

Rusko přitom již vyjádřilo pochybnosti, zda se k dohodě připojí. "Moskva neobětuje hospodářský rozvoj v zájmu snížení emisí. Číslo 80 procent je pro nás nepřijatelné. Nebo spíše - nedosáhnutelné," citovala světová média Arkadije Dvorkoviče, poradce ruského prezidenta.

Aniž by upřesnil, jaké snižování je pro Rusko přijatelné, naznačil, že radovat se ze shody je zatím předčasné. "Diskuse o podnebí jsou politické povahy a jsou citlivé pro každého," řekl Dvorkovič jen několik hodin po tom, co prezident Dmitrij Medveděv na dohodu o emisích oficiálně přistoupil.

Co stojí v dohodě?

Agentura DPA již citovala z dosud nezveřejněného návrhu závěrečného prohlášení summitu.

"Chceme zajistit naši současnou i budoucí prosperitu tím, že se postavíme do čela boje proti klimatickým změnám," má stát v dokumentu, který bude i výzvou pro další země, aby se k tažení proti globálnímu oteplování připojily. "Uznáváme rozšířený vědecký názor, že nárůst průměrných teplot by neměl překročit o dva stupně Celsia úroveň v předindustriální době..."

Experti nicméně upozorňují, že takzvaný limit dvou stupňů změnám klimatu nezabrání, jen je zmenší. Navíc nebyl stanoven pevný základ, od něhož se redukce emisí má vypočítávat. V textu se podle agentury Reuters hovoří "o roku 1990 nebo o pozdějších letech".

Průlom? Ne, spíše pokrok

Aktivisté ještě ped začátkem summitu žádali státníky, ať začnou bojovat s globálním oteplováním.
Aktivisté ještě ped začátkem summitu žádali státníky, ať začnou bojovat s globálním oteplováním. | Foto: Reuters

Také ekologické organizace jsou v hodnocení opatrné. Světový fond na ochranu přírody (WWF) dohodu vedoucích činitelů skupiny G8 označil za pokrok, ale ne průlom. Zároveň je prý třeba dojednat krátkodobější cíle pro omezení emisí CO2.

Hnutí Greenpeace výslednou dohodu tvrdě kritizovalo. "Merkelová, Obama a spol. selhali," míní klimatický odborník této organizace Tobias Münchmeyer. Postrádá odvahu zavázat se k snížení emisí do roku 2020 oproti stavu v roce 1990 o 40 procent. Teprve pak by prý G8 ukázala svou vůdčí roli v boji proti oteplování.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy