Teplota smí do roku 2050 vzrůst jen o 2°C, řekli mocní

Zahraničí Reuters ČTK Zahraničí, Reuters, ČTK
9. 7. 2009 7:20
Pokrok: Mocnosti se na summitu G8 shodly, jak na globální oteplování
Jednání v L'Aquile: německá kancléřka Merkelová žertuje s americkým prezidentem Obamou, francouzký prezident Sarkozy se směje.
Jednání v L'Aquile: německá kancléřka Merkelová žertuje s americkým prezidentem Obamou, francouzký prezident Sarkozy se směje. | Foto: Reuters

L'Aquila - V tak zásadní dohodu nikdo před summitem G8 v italské L'Aquile moc nevěřil.

Mocnosti se přesto v noci na čtvrtek dokázaly konečně shodnout, jak společně bojovat proti hrozbám globálního oteplování. Rozhodly, že musí výrazně snížit růst průměrných teplot na Zemi. A to tak, aby se do roku 2050 průměrné celosvětové teploty ovzduší nezvýšily více než o dva stupně Celsia oproti úrovni z předindustriálního období. 

Hlavní pákou, jak na to, pak má být boj proti skleníkovým plynům.

Rozvinuté státy mají ve stejné době - tedy do roku 2050 - omezit vypouštění skleníkových plynů o 80 procent oproti hodnotám z roku 1990. Ostatní země, ekonomicky méně vyspělé, pak mají vypouštění omezit o 50 procent.

"Je to historická dohoda," pochvaloval si výsledek jednání v L'Aquile britský premiér Gordon Brown.

"Po dlouhém úsilí nakonec všechny státy G8 souhlasily s cílem dvou stupňů. Od Spojených států amerických až po Japonsko a Evropu, všichni budou pracovat na tomto cíli," přidala se německá kancléřka Angela Merkelová.

Díry v dohodě

Analytici ovšem ihned upozornili, že závazek sice vytyčili státníci pěkný; zatím však chybějí způsoby, jak by měly státy cíle dosáhnout. Chybí také odhad, kolik to bude jednotlivé ekonomiky stát.

Co je G8?

  • Skupina G8 zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Německo, Velkou Británii, Itálii, Francii a Rusko.
  • V L'Aquile jsou i členové takzvané skupiny G5, k níž patří největší rozvojové země Brazílie, Indie, Čína, Mexiko a Jihoafrická republika. Do Itálie přijeli také zástupci Egypta a Evropské unie.

Nad  to na summitu chybí významní znečišťovatelé jako Čína, Indie a Brazílie, které podobné návrhy doposud odmítaly. Zástupci sedmi nejvyspělejších zemí a Ruska s nimi budou na třídenním summitu jednat ve čtvrtek.

Rusko přitom již vyjádřilo pochybnosti, zda se k dohodě připojí. "Moskva neobětuje hospodářský rozvoj v zájmu snížení emisí. Číslo 80 procent je pro nás nepřijatelné. Nebo spíše - nedosáhnutelné," citovala světová média Arkadije Dvorkoviče, poradce ruského prezidenta.

Aniž by upřesnil, jaké snižování je pro Rusko přijatelné, naznačil, že radovat se ze shody je zatím předčasné. "Diskuse o podnebí jsou politické povahy a jsou citlivé pro každého," řekl Dvorkovič jen několik hodin po tom, co prezident Dmitrij Medveděv na dohodu o emisích oficiálně přistoupil.

Co stojí v dohodě?

Agentura DPA již citovala z dosud nezveřejněného návrhu závěrečného prohlášení summitu.

"Chceme zajistit naši současnou i budoucí prosperitu tím, že se postavíme do čela boje proti klimatickým změnám," má stát v dokumentu, který bude i výzvou pro další země, aby se k tažení proti globálnímu oteplování připojily. "Uznáváme rozšířený vědecký názor, že nárůst průměrných teplot by neměl překročit o dva stupně Celsia úroveň v předindustriální době..."

Experti nicméně upozorňují, že takzvaný limit dvou stupňů změnám klimatu nezabrání, jen je zmenší. Navíc nebyl stanoven pevný základ, od něhož se redukce emisí má vypočítávat. V textu se podle agentury Reuters hovoří "o roku 1990 nebo o pozdějších letech".

Průlom? Ne, spíše pokrok

Aktivisté ještě ped začátkem summitu žádali státníky, ať začnou bojovat s globálním oteplováním.
Aktivisté ještě ped začátkem summitu žádali státníky, ať začnou bojovat s globálním oteplováním. | Foto: Reuters

Také ekologické organizace jsou v hodnocení opatrné. Světový fond na ochranu přírody (WWF) dohodu vedoucích činitelů skupiny G8 označil za pokrok, ale ne průlom. Zároveň je prý třeba dojednat krátkodobější cíle pro omezení emisí CO2.

Hnutí Greenpeace výslednou dohodu tvrdě kritizovalo. "Merkelová, Obama a spol. selhali," míní klimatický odborník této organizace Tobias Münchmeyer. Postrádá odvahu zavázat se k snížení emisí do roku 2020 oproti stavu v roce 1990 o 40 procent. Teprve pak by prý G8 ukázala svou vůdčí roli v boji proti oteplování.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Čtyři Ázerbájdžánci zahynuli při výbuchu miny

Čtyři ázerbájdžánští civilisté přišli o život poté, co pod jejich automobilem explodovala protitanková mina v oblasti, kterou nedávno dobyla ázerbájdžánská vojska během šestitýdenní války s Arménií. Boje, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci na 10. listopadu. O úmrtí civilistů informovala generální prokuratura v Baku, podle které pátý cestující ve voze vyvázl se zraněním. Výbuch zdůraznil nebezpečí, jakým Ázerbájdžánci čelí na tomto území. Minu nastražili arménští vojáci při svém odchodu z tohoto okresu, který spolu s dalšími šesti ázerbájdžánskými okresy po čtvrt století ovládali Arméni spolu s celým Náhorním Karabachem. 

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Izraelci opět protestovali proti premiérovi

V izraelských městech se znovu konaly protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který čelí u soudu obžalobě z korupce. Izraelci proti němu protestují už 23 víkendů, dnes stejně jako v minulých případech jich několik tisíc přišlo před premiérovu rezidenci v Jeruzalémě. Další protesty se konaly v Tel Avivu, Caesareji, Holonu a v dalších městech. Cílem protestujících je přinutit Netanjahua k rezignaci. Kromě tří kauz, ve kterých už je souzen, chtějí demonstranti rozšířit jeho stíhání i o případ nákupu armádních ponorek. V této kauze byl Netanjahu vyslýchán, ale není obviněn. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy