Čína má ve světě diplomacie velkou váhu a když se Izraelcům podařilo s ní v roce 1991 navázat diplomatické styky, hovořilo se v Jeruzalémě o velkém a zásadním průlomu.
Pod vedením Mao Ce-tunga patřila totiž Čína v minulosti naopak k nejzuřivěji protiizraelským státům a podporovala radikální palestinské ozbrojené skupiny.
Olmert bude slavit i mluvit o Íránu
Premiér Ehud Olmert přiletěl dnes do Pekingu právě na oslavy patnáctého výročí navázání styků. Přijíždí v době, kdy se vzájemný obchod obou zemí blíží hodnotě šesti miliard dolarů.
Jen za uplynulý rok obrat zboží mezi oběma zeměmi stoupl o 27 procent.
Olmert přitom přijíždí jen týden poté, co Peking hostil šéfa íránského jaderného programu Alího Larijáního. A k malé radosti Izraelců se loni do Číny podíval během státní návštěvy i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Kromě prohloubení obchodní spolupráce a ujištění o zájmu Izraele na dobrých vztazích s Čínou chce Olmert podle deníku Jerusalem Post hovořit právě o Íránu.
A přemlouvat Číňany, aby byli vůči teheránskému režimu tvrdší a nedopustili sestrojení íránské atomové bomby.
Trojúhelník Izrael - Írán - Čína
Izrael, Írán a Čína tvoří dohromady bizarní trojuhelník v zásobování zbraněmi.
Izrael je po Rusku druhým největším prodejcem zbraní Číně.
Nabízí kromě jiného vyspělou techniku: radarové systémy, optická a telekomunikační zařízení, letové simulátory.
Číňané naopak exportují raketovou techniku, letadla, tanky i ruční zbraně. Podle izraelských médií používali loni v létě íránské zbraně čínské výroby i bojovníci libanonského hnutí Hizballáh v měsíc trvající válce s židovským státem.
Ekonomická realita
Pro Čínu je zase Írán hlavním dodavatelem komodity, kterou nutně potřebuje pro svůj další hospodářský růst. Ropy.
"Samozřejmě bychom velmi rádi viděli změnu v postoji Číny vůči Íránu, ale je třeba respektovat ekonomickou realitu," cituje agentura Reuters představitele izraelského ministerstva zahraničí, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Čína stejně jako Rusko odmítá přiliš tvrdé sankce proti Íránu. Oba státy mají v Radě bezpečnoti OSN právo veta.
Americká kritika
Rozvíjející se izrelsko-čínská spolupráce v posledních několika letech narazila na odpor Spojených států. Když chtěl židovský stát prodat do Asie čtyři radarové systémy Phalcon v hodnotě čtvrt miliardy dolarů za kus, americký Kongres Izraeli pohrozil přerušením pomoci.
Američané se obávali, že by systémy výrazně pomohly pevninské Číně v případné válce proti Tchajwanu. Někteří američtí kongresmani považují i nadále izraelské zásobování Číny vojenskou technikou za ohrožování amerických zájmů v Asii.
Olmert se "tak trochu" vrací domů
Dnes zahájená návštěva má pro izraelského premiéra Ehuda Olmerta zvláštní příchuť i z osobních důvodů. Jeho rodiče se totiž s mnoha dalšími Rusy a ruskými Židy usadili na počátku minulého století po útěku z Ruska v čínském městě Charbin a několik let tam žili.
Odtud teprve odešli na Blízký východ. Olmertův dědeček je na severovýchodě Číny i pohřben a když jeho hrob Olmert před dvěma lety poprvé navštívil, řekl, že si tím splnil celoživotní sen.
Two years ago he visited his grandfather's grave in north-eastern China, fulfilling a lifelong dream.
