Bratislava (od našeho spolupracovníka) - Středoslovenské město Martin je ve svízelné situaci. Kvůli starému právnímu sporu mu exekutor zablokoval účty. Primátor Andrej Hrnčiar ještě nedávno nevěděl, zda bude mít z čeho platit veřejné osvětlení, čištění ulic nebo třeba městské strážníky.
Předchozí jednobarevná vláda strany Směru s premiérem Robertem Ficem ještě Hrnčiarovo volání o pomoc nebrala vážně. "Ať si to řeší sami a neotravují s tím vládu," vzkázal mu loni v létě premiér Fico.
Třetí Ficova vláda, vzniklá překvapivě rychle po březnových volbách, už ale přichází s řešením.
Na svém vůbec prvním zasedání po Velikonocích schválila městu mimořádnou dotaci v přepočtu 70 milionů korun. "Tato podpora má sloužit k tomu, aby si město mohlo začít plnit své samosprávné povinnosti," píše se ve vládním návrhu.
Zdánlivě komunální historka má jednu širší souvislost. Primátor Hrnčiar je místopředsedou pravicové strany Síť, která - k rozčarování mnoha voličů - umožnila Ficovi zůstat při moci. A sám Hrnčiar se stal místopředsedou parlamentu.
Detaily vztahu čtyř vládních stran, Směru, Sítě, Slovenské národní strany (SNS) a maďarské Most-Híd zůstávají neznámé. Koaliční smlouva je přes veškeré námitky novinářů tajná.
Slovenský Hašek
Vznik, růst a pád strany Síť je jeden z nejsilnějších příběhů posledních slovenských voleb. Síť se dlouhé měsíce profilovala jako pravicová alternativa vůči Ficovu Směru. Průzkumy ji přisuzovaly druhé místo a její předseda Radoslav Procházka, který předloni skončil třetí v prezidentské volbě, proslul citátem, že by se rád stal "gazdou slovenské pravice".
Ve finiši kampaně však Procházka zaváhal. Příliš pozdě vydal prohlášení, že odmítá povolební spolupráci se Směrem, což mnoho voličů odradilo. Síť se nakonec jen těsně dostala přes pětiprocentní hranici do parlamentu a lídrem pravice se stala Svoboda a solidarita Richarda Sulíka, která po Ficovi šla mnohem tvrději. "O výsledku nejspíš rozhodla právě naše nedostatečná vyhraněnost," konstatoval Procházka.
Další dějství připomíná neslavný veletoč předáka české sociální demokracie a jihomoravského hejtmana Michala Haška po volbách 2013, ovšem s poněkud jiným koncem. Ještě před zveřejněním oficiálních výsledků vyfotil bulvární deník Nový čas Procházku a Hrnčiara, jak tajně navštívili úřad vlády.
Procházka nejdříve předstíral, že se s nikým nepotkal, aby nakonec prohlásil, že byl navštívit Ficova nejbližšího kolegu, ministra vnitra Roberta Kaliňáka. "K profesi politika jednoduše patří vést různá formální i neformální jednání," zlehčoval to Procházka.
Gazdovo čtyřleté odcházení
O pár dní později bylo rozhodnuto. Síť i maďarsko-slovenská strana Most-Híd oznámily, že půjdou do vlády s Ficem. Jako záminku si vzaly postoj obrozené SNS, která odmítla koaliční vábení pravicových stran v čele s Richardem Sulíkem. Tím prý skončila šance poskládat pravicovou vládu bez Fica. "Jiné řešení než jednání se Směrem není," argumentoval Hrnčiar.
To už bylo moc i na některé Procházkovy poslance, jako byl třeba Miroslav Beblavý, jedna z nejviditelnějších tváří stranických billboardů. Spolu s několika dalšími významnými členy oznámil, že v Síti končí. Strana má v parlamentu sedm poslanců a tři z nich odmítli podpořit dohodu o nové vládě. Ale jsou to právě zbývající čtyři, kteří dávají nové vládní koalici křehkou většinu 79 křesel ve slovenské Národní radě.
"Uvědomil jsem si, že jediným cílem Radoslava Procházky a Andreje Hrnčiara bylo vytvořit vládu se Směrem. Obelhali nejenom mě," stěžoval si Beblavý.
Procházkovi se na sociálních sítích náhle začalo přezdívat „Zradoslav“, karikaturisté jej začali kreslit s dlouhým nosem. Nyní se již zdá těžko představitelné, že by mu voliči ještě kdy dali alespoň pět procent, které dostal v posledních volbách.
Kritici Procházku a spol. podezírají, že jejich jediným zájmem teď bude už jen držet co nejdéle třetí Ficovou vládu, aby se mohli zabezpečit do dalšího života. Důkazem má být i post ministra dopravy, který obsadí nominant Sítě Robert Brecely – je to také jediné ministerstvo, které strana ve třetí Ficově vládě dostala.
"Síť se o rezort dopravy nikdy nezajímala, věnovali jsme se spíše školství nebo zdravotnictví. V rozhodování kolegů ale převážil nejspíš fakt, že přes toto ministerstvo teče mnoho eurofondů," komentoval to Beblavý.
