Machačkala, Dagestán (od našeho spolupracovníka) - Je noc. Na Akušinského třídě, jedné z hlavních dopravních tepen Machačkaly, stojí improvizované barikády.
Dřevěné palety postavené na silnici nedovolují nikomu projet dál. Otočit se musí i policejní vůz. Okolo pobíhají skupinky lidí. Až z ruského federálního kanálu se dozvídáme, co se ve městě děje.
Bezpečnostní síly obklíčily dům, v němž se měl ukrývat islamistický terorista zapletený do krvavého atentátu z počátku května, jenž si vyžádal 14 mrtvých.
Protiteroristická operace trvala až do rána, ozbrojenec byl zastřelen. Tak zní oficiální verze.
Druhý den místní novináři tvrdí, že barikády z palet postavili zdejší obyvatelé - na protest proti operaci.
Přes Twitter a Facebook se mobilizovalo několik stovek lidí, kteří chtěli upozornit na - podle jejich názoru nezákonný - zásah. Podezřelý odmítal, že by měl něco společného s atentátem a prý se chtěl policistům vzdát.
I to je jeden z obrazů Dagestánu. Tato severokavkazská republika na pobřeží Kaspického moře má posledních několik let pověst nejnebezpečnějšího regionu v Rusku.
Nebezpečí v Dagestánu však zůstává běžnému návštěvníkovi skryto. O teroristech se dozvídá maximálně z televize.
Bez obav o život
Nehledě na trojciferný počet obětí, které si za loňský rok vyžádaly střety mezi islamistickými ozbrojenci a vládními silami, v Dagestánu žádný výjimečný stav nepanuje. V hlavním městě Machačkale jsou policisté vidět jen u důležitých budov a na kontrolních stanovištích.
V Kizljaru, nedaleko hranice s Čečenskem, je situace skoro stejná.
Bezmála 50 tisícové město je typické regionální centrum na okraji Ruska. Na rozdíl od Machačkaly ho tvoří převážně jednopatrové cihlové domky. V centru se mezi zelenými korunami stromů blýská zlatá kopule pravoslavného kostelu.
Něco však Středoevropana přeci jen zarazí: Do města se nedá projet jinak než přes betonový checkpoint, na němž jsou naskládány pytle s pískem. Projíždějící auta si ale policisté jen ležérně prohlížejí.
O tom, že jsme v regionu, z něhož se rekrutují teroristé, kteří pak útočí v celém Rusku, svědčí na prašných kizlajrských ulicích to, že tu místo na obyčejné pochůzkáře narazíte na policisty s kalašnikovy pověšenými přes rameno. Obyvatelé si na taková opatření dávno zvykli.
Náboženský kompromis
Islám je v Dagestánu majoritním náboženství a má tu silný vliv. Na začátku devadesátých let zde proto uzavřeli většinu likérek, ale i jatka, která nezabíjela zvířata podle islámských zvyklostí. Těžko tu uvidíte obrázek typický pro Moskvu: Rusa vykračujícího si s pivem v ruce.
To však neznamená, že by v republice platilo islámské právo šaría. Na rozdíl od sousedního Čečenska se tu o něm fakticky nemluví. Většina zdejších dívek se ráda obléká jako Evropanky a žádná mravnostní policie je za to nepronásleduje.
"Jednu dobu byla taková móda a některé ortodoxní věřící chodily v nikábech. Byla to hrůza. Nepatří to do naší kultury. Když jsem někoho takového viděla v autobusu, raději jsem vystoupila. Bála jsem se, že by mohla mít na sobě bombu," říká asi čtyřicetiletá obyvatelka Machačkaly Naida.
Na kus řeči s prezidentem
"Jsem stoupenec přiměřeného vztahu ruské státnosti, kultury, dagestánské kultury, tradicí a islámské duchovnosti. To vše by mělo být správně vyváženo. Pokud bychom brali ohled pouze na dagestánské tradice a islám, tak to je cesta k separatismu. A to považuji za slepou uličku," vysvětluje prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov.
"Vzájemný nesouhlas by neměl přerůst v ozbrojený konflikt. Není možné někomu nutit své názory se zbraní v ruce," tvrdí hlava obávané severokavkazské republiky.
"My nikoho za jeho názory nepronásledujeme, ani nezavrhujeme. Pokud jeho názory mají nějaké lidské rámce. Když se však někdo snaží svůj životní styl a názory vnutit ostatním se samopalem v ruce, tak to je už zločin," říká.
