Damašek - Kdyby Sýrie chtěla, možná mohla už dávno mít ve svém arzenálu atomovou bombu. Tvrdí to její prezident Bašár Asad.
V rozhovoru pro rakouský list Die Presse uvedl, že se na něj v roce 2001 obrátili "jistí lidé" z Pákistánu a nabídli mu jadernou hlavici. Podle svých slov odmítl.
Izraelská past?
"Dostal jsem dopis podepsaný jménem Chán. Nevím, zda byl autentický, nebo zda šlo pouze o izraelskou past. V každém případě jsem nabídku odmítl, protože Sýrie o zbraně hromadného ničení nestojí," řekl prezident.
Letos izraelské letouny bombardovaly vojenský cíl hluboko na území Sýrie. Podle zpravodajských služeb židovského státu šlo o jaderný reaktor, stavěný s pomocí Severní Koreje.
Izrael dlouhodobě zdůrazňuje, že nedovolí, aby nepřátelské arabské či islámské státy disponovaly zbraněmi hromadného ničení a ohrožovaly tak jeho samotnou existenci.
Syřané ale říkají, že bombardovaným objektem byl pouze nepoužívaný armádní sklad.
Proč Syřané nestříleli?
Asad v rozhovoru pro Die Presse také poprvé vysvětlil, proč Sýrie na izraelský nálet nereagovala. "Mohli jsme proti nim odpálit rakety, ale to by Izraeli dalo záminku k zahájení války. A to jsme nechtěli.
Skandál s nabídkami pákistánské pomoci při vývoji nukleárních pum se provalil v roce 2004. Ukázalo se, že architekt pákistánského atomového programu - fyzik Abdal Kádir Chán - dodával jaderné know-how do Severení Koreje, Íránu a Libye.
Chán je v Pákistánu hrdinou
USA žádaly jeho potrestání, ale prezident Parvíz Mušaraf ho přiměl pouze k omluvě a vyslovení lítosti. Jeho výslech americkými vyšetřovateli nepovolil.
Chán je v Pákistánu považován za národního hrdinu, protože měl velký podíl na úspěšné zkoušce pákistánské bomby v roce 1998. Jen několik dní poté, co úspěšný jaderný pokus uskutečnila sousední nepřátelská Indie.
Na Blízkém východě i na Západě panují obavy především z íránského jaderného výzkumu, ale podle prosincové zprávy amerických tajných služeb Íránci práce na bombě v roce 2003 zastavili.
