Vídeň - Raša Zajounová si zvyká na těžký život na invalidním vozíku. V lednu ji na jihu Libanonu utrhla nohu bomba, která se sem dostala během loňské války s Izraelem.
Podle údajů OSN shodily izraelské letouny na jih Libanonu čtyři miliony kazetových (tříštivých) bomb.
O jejich zákazu jednají od úterka ve Vídni zástupci 130 zemí světa. Pokud ho navzdory silné zbrojařské lobby prosadí, měl by začít platit koncem roku 2008.
Bomby, které vybuchují ve Vietnamu
Devadesát procent tříštivých bomb svrhla izraelská letadla na Libanon v posledních 72 hodinách třiatřicetidenního konfliktu. V zemi tak stále leží miliony náloží, které ohrožují tamní obyvatele.
"Většina tříštivých bomb použitých v Libanonu byla vyrobena v USA," tvrdí analytik Human Rights Watch Marc Garlasco v rozhovoru pro deník New York Times a pouští se tak do kritiky největšího výrobce kazetových náloží.
Tříštivé bomby stále používá více než šedesát zemí světa. Ministerstva obrany, včetně Pentagonu, si je nemohou vynachválit.
A to přesto, že organizace jako Amnesty International či Human Rights Watch upozorňují na to, že používání této munice je v rozporu s mezinárodním právem. Bombu totiž není možné zamířit na určitý cíl.
Mezi státy, kde se nevybuchlé kazetové munice nachází nejvíce, patří Afghánistán, Irák, Kambodža, Laos či Vietnam.
"Desítky lidí ročně umírají, nebo jsou mrzačeny v jihovýchodní Asii kvůli bombám, které tu v 60. a 70. letech zanechali Američané," říká Garlasco.
Největší hrozba pro civilisty
Tříštivá bomba obsahuje větší počet střel či bomb, které se po vypuštění rozptýlí. Alespoň desetina bomb při nárazu na zem nevybouchne a stává se hrozbou pro civilisty.
Používá se například proti tankům, ke kladení min, ničení elektrických zařízení nebo při snaze zasáhnout co největší území.
