Svět se sjel do Osvětimi, ruský prezident ji ignoruje

Martin Novák Martin Novák
27. 1. 2010 6:24
27. ledna 1945 nalezli sovětští vojáci v táboře 7 650 vězňů na hranici mezi životem a smrtí
Jezírko, kam sypali nacisté popel obětí usmrcených v plynových komorách a zpopelněných v krematoriu.
Jezírko, kam sypali nacisté popel obětí usmrcených v plynových komorách a zpopelněných v krematoriu. | Foto: Martin Novák

Krakov - Politici, historici a také bývalí vězňové si dnes připomenou v Osvětimi 65. výročí dne, kdy do vyhlazovacích táborů vstoupili vojáci 1. ukrajinského frontu Rudé armády a svět se začal naplno dozvídat o hrůze, která se v bývalých kasárnách polské armády tři roky děla.

Sovětští vojáci dorazili do Osvětimi 27. ledna 1945. Nalezli zde už ale jen 7 650 vězňů, většinu z nich na pokraji smrti hladem a vyčerpáním.

Plynové komory nacisté před příchodem Rudé armády vyhodili do vzduchu. Ve stavu, v jakém je spatřili před pětašedesáti lety Sověti, je lze vidět i dnes.

Prezident se omluvil

Celkem zemřelo v táborech Osvětim a Březina přes milion lidí. Kromě Židů také 75 tisíc Poláků, 21 tisíc Romů, 15 tisíc osob ze Sovětského svazu a dalších 15 tisíc občanů jiných států.

Plechovky od cyklonu B jsou součástí osvětimského muzea. Cyklon používali nacisté při likvidaci obětí v plynových komorách.
Plechovky od cyklonu B jsou součástí osvětimského muzea. Cyklon používali nacisté při likvidaci obětí v plynových komorách. | Foto: Martin Novák

Pietního shromáždění se ale nezúčastní ruský prezident Dmitrij Medveděv, přestože byl pozván svým polským protějškem Lechem Kaczyńskim. Omluvil se s tím, že už má jiný program.

Rusko tak bude reprezentovat patrně ministr zahraničí Sergej Lavrov. Důvodem mohou být rusko-polské spory o interpretaci válečné historie, stejně tak jako napětí vyvolané snahou Polska hostit na svém území americkou raketovou základnu.

Mezi Polskem a Ruskem to vřelo kvůli Osvětimi před třemi lety. Chystaná ruská historická expozice podle Poláků falšovala historii a kopírovala propagandu z časů komunismu a Sovětského svazu.

Kam patří Ukrajinci a Bělorusové?

Spor se vede také o to, jak označovat lidi, kteří pocházeli ze západní Ukrajiny a západního Běloruska. Tedy území, které bylo do roku 1939 součástí Polska, ale po skončení druhé světové války je Stalin začlenil do Sovětského svazu.

Koleje vedoucí k plynovým komorám v táboře Osvětim II - Březinka.
Koleje vedoucí k plynovým komorám v táboře Osvětim II - Březinka. | Foto: MartinNovák

Rusové je označují za občany SSSR, zatímco podle polského mínění byli občany Polska.

Přípravu na výročí Polsku zkomplikovali zloději, kteří před koncem roku ukradli známou bránu s nápisem Arbeit macht frei. Byli však dopadeni a nápis je již opět na svém místě.

První plynování cyklonem B provedli nacisté v září 1941 v podzemních kobkách Bloku 11, takzvaného Bloku smrti. Obětmi byli sovětští váleční zajatci.

Tábory Osvětim I a Osvětim II - Březinka jsou od sebe vzdálené tři kilometry. Vstup do obou je zdarma. UNESCO zařadilo tábory v roce 1979 na seznam světového kulturního dědictví.

V Osvětimi I je k vidění rekonstrukce vězeňských cel a také výstava věcí, které po obětech zůstaly. Lidské vlasy, kufry, boty, hygienické potřeby, brýle, nádobí. Zachovaly se budovy pro vězně, strážní věže, kremační pece i šibenice.

 

Právě se děje

Další zprávy