Stockholm - Švédsko zpřísní ochranu svých počítačových sítí a vybraných objektů kvůli prudce rostoucímu počtu případů průmyslové špionáže.
Týká se to hlavně vojenského a leteckého průmyslu, farmacie a hi-tech výrobků.
Organizace NSIT, která se zabývá koordinací boje proti hrozbám v kyberprostoru, dostala za úkol ztížit zájemcům snahu o krádež citlivých dat.
Mluvčí švédské kontrarozvědky FRA Fredrik Wallin uvedl, že ze zemí, jako jsou Rusko, Čína a Indie, švédské firmy čelí stále častějším útokům a pokusům o nepovolený přístup do počítačových sítí a databází firem.
"Mají zájem o informace o technologiích, které máme na nadstandardní úrovni. Například z oblasti zbrojení, letectví, potravinářství," uvedl Wallin.
Švédsko má rozsáhlý zbrojní průmysl, vyrábí například českou armádou používané stíhačky Jas-39 Gripen. Úspěšné je také v nových informačních technologiích, příkladem je firma Ericsson. Ta vyrábí rovněž součástky do vojenských letadel nebo radarů.
Proti špionáži Švédsko nyní zvolí koordinovaný postup několika složek, vedle FRA také zpravodajské služby Säpo a týmu vojenského zpravodajství MUST.
"Přicházíme o velké hodnoty, jimiž jsou výsledky výzkumu a různá data zcizená z počítačů firem a univerzit. Přicházíme o naši konkurenční výhodu," řekl mluvčí FRA Wallin Švédskému rozhlasu.
Švédové uvažují o vytvoření jakéhosi systému brzkého varování, který by upozornil na pokusy o nelegální průnik do důležitých databází a sítí, jejichž ochrana je pro zemi klíčová.
Wallin ale neuvedl důvod, proč je nyní četnost útoků na Švédsko vyšší než v minulosti.
Švédsko má z posledních let bohaté zkušenosti s pokusy o průmyslovou špionáž. V roce 2002 vyhostilo dva ruské diplomaty. Policie zjistila, že trojice Švédů těmto diplomatům předávala informace z továrny firmy Ericsson, kde se montují zařízení, využitelná pro armádní účely.
Skandál vedl ke zhoršení vztahů mezi Stockholmem a Moskvou.
Ve stejné továrně policie odhalila také pokus o získávání informací a plánu budovy, který řídili diplomaté z kubánského velvyslanectví ve Stockholmu. Najali si muže, který se dovnitř dostal jako uklízeč.
Norský deník Aftenposten před časem zveřejnil pasáž z amerických diplomatických depeší, získanou serverem Wikileaks. Vyplývá z ní, že podle diplomatů USA je v Evropě na poli průmyslové špionáže velmi aktivní Francie. A to zejména v Německu a ve Skandinávii.
