Stockholm - Jak skončené české předsednictví, tak to počínající švédské bylo, resp. bude turbulentní povahy.
Češlí lodivodi byli zmítáni problémy na domácí scéně, švédští se bude potýkat se změnami v evropských institucích. V říjnu končí mandát současné Evropské komise a mění se i složení Evropského parlamentu. Ten není navíc jednotný v otázce, zda opět svěřit funkci předsedy komise Portugalci José Manuelovi Barrosovi.
Obě předsednictví jsou navíc ve vleku celosvětové finanční a hospodářské krize, která zastiňuje ostatní agendu. A boj s jejími dopady se logicky stal i jednou ze dvou hlavních priorit švédského předsednictví. Tou druhou je dlouho diskutovaný nástupce Kjótského protokolu, na kterém se mají státy OSN dohodnout na konferenci v dánské Kodani v prosinci.
„Našimi hlavními prioritami budou finanční krize a klimatické změny s přípravou kodaňské konference," prohlásil první den nového předsednictví švédský premiér Fredrik Reinfeldt.
Své problémy si vyřešte sami
Švédové se slibují také zaměřit na zlepšení evropské justiční spolupráce a společnou imigrační politiku, podporu takzvané Baltské strategie, která má zajistit energetickou dopravní a environmentální spolupráci v tomto evropském makroregionu.
Či rozšiřování EU, jehož je Švédsko - podobně jako Česká republika - velkým zastáncem.
Švédové však důrazně varovali, že od předsednické země nelze očekávat, že bude řešit bilaterální otázky mezi současnými a potenciálními členy, které přijetí dalších států do EU nyní blokují. To se týká například hraničního sporu Slovinska s kandidátským Chorvatskem, hádek o název Makedonie mezi Makedonií s Řeckem, či komplikovaný územně-národnostní spor kyperských Řeků a Turků.
„Rád bych podtrhl, že zodpovědnost za řešení bilaterálních otázek leží primárně na zemích, kterých se to týká. Nemůžete očekávat, že svět vaše bilaterální otázky vyřeší. Budete je muset vyřešit sami," vyjádřil se minulý týden jednoznačně švédský ministr zahraničí Carl Bildt. „Například západní Balkán je regionem, který vás vždycky plně zaměstná, pokud byste neměli co dělat."
Velkou část agendy Švédové zdědí. Bude se týkat nejen krize, kde slibují dohlédnout nad ustavením nových evropských institucí pro regulaci finančního trhu a pomoci snížit nezaměstnanost, ale i dalšího osudu Lisabonské smlouvy, o které mají na přelomu září a října znovu rozhodovat v Irsku.
Pokud by opět jako loni odmítli, znamenalo by to pravděpodobně její konec.
Hlavní úkol - nástupce Kjóta
Stockholm však slibuje, že jej nic neodvede od hlavního úkolu, kterým je příprava dohody o snížení světových emisí skleníkových plynů, které podle klimatologů stojí za oteplováním země.
Podle Mezivládního panelu OSN pro klimatické změny (IPCC) musí svět snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o polovinu, jinak mohou nastat nezvratné a těžko předvídatelné klimatické změny v různých částech planety. Společně s ekologickou by přišla i ekonomická katastrofa.
Právně závazná celosvětová dohoda, jak tomu zabránit, má být představena v prosinci v Kodani a klíčový bude při jednáních nejen postoj EU, ale zejména největších znečišťovatelů USA a Číny a také dalších rostoucích ekonomik jako Indie nebo Brazílie.
Chudší státy se však odmítají zavázat ke snížení emisí, pokud jim bohaté země nepřispějí penězi i technologiemi.
Za českého předsednictví se - jak se ostatně všeobecně očekávalo - v tomto ohledu nijak nepokročilo a rozhodnutí o zřízení adaptačního fondu EU pro chudé země bylo odloženo na říjen.
Tradičně pro-ekologické Švédsko si však důležitost dohody údajně velice dobře uvědomuje.
„Potřebujeme globální odpověď na tento globální problém," prohlásil první den „svého" předsednictví Reinfeldt.
