New York - Generální tajemník OSN Pan Ki-mun při oficiálním zahájení klimatického summitu v New Yorku vyzval svět ke změně kurzu tváří v tvář globálnímu oteplování, které podle něj ohrožuje mír i prosperitu.
Americký prezident Barack Obama během setkání prohlásil, že USA chtějí ve snaze o ekologicky šetrnou ekonomiku hrát vůdčí roli spolu s Čínou.
Historicky největší schůzky ke klimatickým změnám se účastní více než 120 světových politiků včetně českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který ujistil o plnění klimatických závazků České republiky.
Jednodenní summit na pravidelném zasedání Valného shromáždění OSN je platformou pro zatím nezávazné přísliby. Má z něj vzejít rámcový návrh nové globální smlouvy o boji proti klimatickým změnám. Vypracována by měla být do konce příštího roku.
"Změna klimatu ohrožuje těžce vydobytý mír, náš blahobyt a šance pro miliardy lidí. Je to hlavní úkol dneška. Naše reakce rozhodne o budoucnosti. Potřebujeme každou ruku," prohlásil šéf OSN. Změna podnebí podle něj představuje největší výzvu, před níž kdy lidstvo stálo. "Ještě nikdy jsme nestáli před takovou výzvou. Lidské, ekonomické a ekologické náklady klimatických změn budou brzy neúnosné," dodal Pan Ki-Mun.
"Dnes musíme svět dostat na jiný kurz," zdůraznil a vyzval všechny vlády, aby do pařížského klimatického summitu na konci příštího roku daly "vážné přísliby" ohledně snižování emisí oxidu uhličitého (CO2).
Šéf Bílého domu prohlásil, že se během schůzky s čínským prvním vicepremiérem Čang Kao-limem shodli na tom, že jejich země se mají v otázce boje s globální změnou klimatu chopit vůdčí role. USA a Čína jsou největšími světovými znečišťovateli ovzduší skleníkovými plyny, dosud však v aktivitě směřující k jejich snižování zaostávaly zejména za evropskými zeměmi.
"Žádný stát nyní nesmí zůstat stranou, aby naše děti nežily ve světě, který již nebudou schopny dát do pořádku," řekl Obama. Zároveň apeloval na přijetí ambiciózní dohody, v níž by se podle něj měly k rozhodným krokům zavázat i rozvíjející se ekonomiky. Spojené státy podle prezidenta dodrží svůj cíl a do roku 2020 sníží emise oxidů uhlíku o 17 procent oproti hodnotám z roku 2005.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v New Yorku slíbil, že EU dodrží svůj závazný cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent oproti roku 1990 a využívat k výrobě elektřiny z 27 procent obnovitelné zdroje. "V tomto rozhodujícím boji neselžeme," ujistil Barroso. Rozvojovým zemím pak slíbil pro příštích sedm let subvence na podporu získávání energie z obnovitelných zdrojů ve výši tří miliard eur (téměř 83 miliard korun).
Francouzský prezident François Hollande jen za svou zemi slíbil přispět v příštích letech miliardou dolarů (přes 21 miliard korun) do klimatického fondu OSN.
Na krátící se čas v boji proti změnám klimatu upozornili například herec a novopečený posel míru OSN se zaměřením na boj proti klimatické změně Leonardo DiCaprio, bývalý americký viceprezident Al Gore nebo předseda Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) Rádžendra Pačaurí. "Vše, co potřebujeme, je politická vůle a politická vůle je obnovitelný zdroj," prohlásil Al Gore.
Šéf OSN pozval na summit nejen státníky či zástupce měst, ale také představitele občanských iniciativ či soukromých firem.
U příležitosti summitu Program OSN pro životní prostředí (UNEP) oznámil spuštění iniciativy Partnerství pro efektivní spotřebiče a zařízení. Rozsáhlejší používání úspornějších spotřebičů včetně osvětlení, klimatizace, ledniček nebo elektromotorů by mohlo snížit celosvětovou spotřebu elektřiny o více než desetinu a navíc uspořit 350 miliard dolarů. Globální emise CO2 by se tím daly snížit o 1,25 miliardy tun za rok, uvedl UNEP ve své dnešní tiskové zprávě. Partnery iniciativy jsou mezivládní i nevládní organizace, výrobci elektrospotřebičů i rozvojové banky.
Vlády i firmy na okraj summitu ve společné deklaraci rovněž přislíbily, že do roku 2030 přestanou s mýcením lesů. Do roku 2020 má být míra kácení snížena na polovinu. Kromě toho má být opět zalesněna plocha 350 milionů hektarů, což je víc než rozloha Indie.
IPCC v dubnu publikoval závěry práce více než tisícovky odborníků, z nichž vyplývá, že svět směřuje k vyššímu oteplení než o dva stupně Celsia. To je přitom hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby svět nepocítil nejhorší dopady změny klimatu.
Zpráva upozorňuje, že světová produkce skleníkových plynů se zrychluje a na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro ze čtyř pětin podílelo spalování fosilních paliv a průmysl. Bez nových opatření k omezení skleníkových plynů stoupne v roce 2100 teplota na Zemi o 3,7 až 4,8 stupně Celsia.
Důsledkem oteplování jsou extrémní meteorologické jevy, tání ledovců a zvyšování hladiny moří. Podle IPCC by mohla hladina světového oceánu do roku 2100 stoupnout v nejhorším případě až o 82 centimetrů.
