Brusel - Evropská unie má velký zájem na tom, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny. Atény ale dostanou další finanční pomoc jen v případě, že budou pokračovat v úsporném kurzu předchozích vlád Lukase Papadimose a Jorgose Papandrea.
Středeční neformální "summit neznající tabu", na němž se v Bruselu poprvé představil nový francouzský prezident Francois Hollande, k žádným konkrétním závěrům nedospěl, Řekům však vyslal jasný signál: V opakovaných volbách 17. června budete rozhodovat o svém setrvání v eurozóně, a svůj hlas dejte proto stranám, které podporují úsporná opatření.
"Řecko čeká zásadní rozhodnutí," zdůraznil Hollande. "A to musí být proevropské."
Evropská komise a Evropská centrální banka připravují podle kuloárních zpráv krizové scénáře pro případ, že by Řecko skutečně zkrachovalo a muselo eurozónu opustit. Zdroje z Bundesbanky nicméně tvrdí: pokud se tak stane, budou na to země používající společnou měnu schopny náležitě reagovat.
Co podivný přívlastek středečního jednání měl znamenat, naznačil český premiér Petr Nečas. Novinářům prozradil, že odchod Řecka z eurozóny není tabu a že státy eurozóny se připravují na všechny možnosti. To podle něj platí i pro Česko, i když nepoužívá společnou evropskou měnu.
"Představa, že by se nás případný odchod Řecka z eurozóny nedotknul, je naivní a nepravdivá. Určité kroky ve spolupráci s Českou národní bankou bychom museli připravit a jsou už i připravené," prohlásil Nečas. Tato opatření však zatím nespecifikoval.
Spor o eurobondy
Přestože dané téma na oficiálním programu schůzky nebylo, obavy z toho, že Řecko bude muset eurozónu opustit, před opakovanými červnovými volbami posilují.
Už v prvním - neúspěšném - pokusu o zvolení nové vlády začátkem května totiž uspěli kritici podmínek, které Aténám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur.
"Jsem přesvědčený, že odchod Řecka z eurozóny je reálná varianta. Dokonce za určitých okolností bude podle mého osobního názoru jedinou možností," upozornil Nečas. Za lepší variantu ale premiér považuje to, že by Řecko i nadále plnilo úsporný program a zůstalo u eura.
Podle očekávání se na summitu Hollandovi nepodařilo prosadit myšlenku společných evropských dluhopisů, tzv. eurobondů.
Striktně proti byla německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž společné unijní obligace nepomohou nastartování ekonomického růstu v EU. Hollande proto neuspěl ani s dalším svým požadavkem, totiž aby se součástí fiskálního paktu unie, podepsaného v březnu, stala prorůstová opatření.
Fiskální disciplína nade vše
Češi mají blíže ke křesťanské demokratce Merkelové než k socialistovi Hollandovi. Postoj premiéra Nečase a české vlády k eurobondům je totiž rezervovaný.
"Musím říct, že primární rozhodnutí bude na eurozóně, ale my se stavíme vůči tomuto námětu velmi skepticky. Podle našeho názoru by jenom zvýšil morální hazard některých členských zemí, protože by dostávaly své dluhopisy za příznivější cenu, než mají teď, a je otázka, zda by to nevedlo k rozvolnění fiskální disciplíny," přiblížil český postoj Nečas.
K fiskálnímu paktu požadujícímu přísnou rozpočtovou kázeň se Česko nepřipojilo, český premiér nicméně jeho základní myšlenku nevyvrací.
"Trvale rostoucí ekonomika musí být položena na základech zdravých veřejných financí," řekl novinářům krátce před odletem z Bruselu. "Téma růstu nebylo objeveno po francouzských prezidentských volbách."
