* Počet lidí strádajících hladem přesáhne v roce 2009 jednu miliardu * Za posledních 35 let lidé spotřebovali o třetinu zdrojů více, než Země zvládne obnovit
New York - Současná krize finančních trhů je ničím ve srovnání s ekologickou katastrofou, ke které svět spěje.
Vyplývá to ze zprávy "Living Planet Report 2008", kterou vydala organizace World Wide Fund (WWF), jedna z největších ochranářských organizací na světě.
Podle ní totiž lidstvo spotřebovává daleko více surovin a zdrojů, než je planeta Země schopna obnovovat.
V posledních pětatřiceti letech tak vyspělá část světa spotřebovala zhruba jednu třetinu přírodních zdrojů.
"Pokud budou naše nároky na Zemi úměrně růst, budeme v roce 2035 potřebovat dvě planety, abychom uspokojili svůj životní styl," objasnila výsledky zprávy Hildegarde Aichbergerová, manažerka WWF v Rakousku.
Západ žije na dluh. Česko také
Studie ukázala, že dvě třetiny lidí žijí v zemích, které "jsou ekologickými dlužníky", tedy jejichž konzum převyšuje biologické kapacity přírodních zdrojů dané země.
Největším "hříšníkem" jsou podle zprávy Spojené arabské emíráty, USA a Kuvajt. Obyvatelé těchto zemí potřebují ke svému životu v přepočtu deset hektarů půdy - k dispozici jsou jim přitom v průměru jen dva hektary.
Nad své ekologické limity si žijí také Češi - průměrně konzumují zhruba dvakrát více, než jim jejich území umožňuje.
Největším problémem se stávají vodní zdroje, na jejichž úbytku mají podíl zejména změna globálního klimatu a neúsporné zacházení s vodou.
Vypovídá o tom takzvaná vodní stopa, tedy množství spotřebované vody na jednu osobu.
"V současnosti se s nedostatkem vody potýká asi padesát zemí a počet lidí, kterým se nedostává potřebné množství - ať už sezonně, nebo celoročně, následkem změn globálního klimatu stále roste," píše se ve zprávě.
Zpráva jde, co se spotřeby vody týče, do propracovaných detailů.
Počítá totiž i množství vody, které je potřeba na výrobu různých produktů, které se následně ze země vyvezou.
Například bavlna, jež je třeba na výrobu jednoho trička, spotřebuje během svého růstu a následného zpracování 2,9 tisíce litrů vody, na jeden kilogram hovězího masa pak vychází asi 15,5 tisíce litrů vody.
Průměrná spotřeba vody na jednoho člověka je zhruba 1,24 milionu litrů vody za rok, mezi jednotlivými zeměmi jsou ale propastné rozdíly. Zatímco průměrný Američan ročně spotřebuje 2 483 000 litrů ročně, v Africe musí stačit třetinové množství. Naopak největší spotřebu vody na jednoho obyvatele vykazují kromě USA také Řecko, Malajsie nebo Itálie.
Potraviny zdražují, počet hladových roste
Zarážející je růst počtu hladovějících lidí. Podle údajů OSN toto číslo v roce 2009 překročí hranici jedné miliardy. V současné době hlady strádá podle odhadů asi 925 milionů lidí.
Hlavním problémem není nedostupnost potravin, ale jejich cena. Vysoká poptávka v západních zemích ji totiž vytahuje nahoru všude na světě, na což nejvíce doplácejí chudí obyvatelé rozvojových zemí.
Nárůst počtu chudých se přitom netýká jen těchto zemí, ale i zemí vyspělých.
"Když zdvojnásobíte počet supermarketů v New Yorku, zůstanou hladoví stále hladovými, protože jejich příjmy zůstanou stále stejné," řekl Olivier De Schutter, pracovník OSN zabývající se problematikou nedostupnosti potravin.
De Schutter také upozorňuje na další aspekt chudoby, na nějž se často zapomíná.
Statistiky totiž dokazují, že prvním z rodiny, koho se chudoba dotkne, jsou mladé dívky. Když přijde krize, jako první ukončují studium a vzdělávání a následně se musí zapojit do získání obživy pro celou rodinu.
