Antibiotika přestávají zabírat. Na běžné infekce ročně zbytečně umře přes milion lidí

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 24. 1. 2022 13:33
Možná už jste tu chytlavou melodii také zaslechli. "Antibiotika nespraví ti chřipku ani chlapskou rýmičku. Tomu, kdo je jak bonbóny bezhlavě polyká, nebude už pomoci za malou chviličku," zpívají poskakující ampule s léky v kampani tuzemského Státního zdravotního ústavu. Varování je na místě. V důsledku přehnané konzumace antibiotik umírá na celém světě přes milion lidí ročně, ukazuje nová studie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Pokud lidé antibiotika berou, i když nemusí, léky postupně přestávají zabírat i na běžná onemocnění, která si medicína v posledních sto letech zvykla jimi léčit.

Ze zjištění publikovaných v prestižním odborném časopise Lancet vyplývá, že v roce 2019 zemřelo v důsledku bakteriálních infekcí, které už antibiotika nedokážou zastavit, 1,27 milionu lidí. To je víc než na AIDS nebo na malárii. Nejčastější příčinou úmrtí jsou choroby vyvolané bakteriemi, jako jsou escherichia coli nebo zlatý stafylokok. Ty způsobují zápal plic, infekci trávicí soustavy, močových cest, zánět středního ucha nebo i sepsi, hovorově popisovanou jako otrava krve. 

"Bakteriální antibiotická odolnost (odolnosti vůči antibiotikům, pozn. red.) je přední příčinou úmrtí na celém světě. Nejvíc dopadá na oblasti s nedostatkem zdrojů," uvádí studie. Nějakou souvislost s odolností vůči antibiotikům objevili vědci u bezmála pěti milionů úmrtí v roce 2019. Nejhůře je na tom subsaharská Afrika a jižní Asie, kde v roce 2019 odolnost vůči antibiotickým lékům přímo způsobila bezmála 24, respektive 22 úmrtí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Ve střední a východní Evropě, pro kterou studie uvádí konkrétní čísla dohromady se střední Asií, to bylo 17,6 úmrtí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Při pohledu na podrobnější geografické rozdělení (ovšem bez přesných čísel) se ukazuje, že ve střední Evropě je relativní počet úmrtí o něco nižší.

Studie publikovaná v Lancetu letos 19. ledna se zaměřila na celkem 204 států, 23 bakterií a 88 jejich kombinací s různými antibiotiky. Pro některé části světa, kde o nákazách nemají k dispozici dostatek dat, je vědci museli odvodit statisticky. "Data odhalují skutečný rozsah antibiotické odolnosti po celém světě a jsou jasným signálem, že musíme okamžitě jednat, abychom tuto hrozbu odvrátili," uvedl spoluautor studie Chris Murray z Washingtonské univerzity pro server Deutsche Welle.

Míra úmrtí na 100 tisíc obyvatel souvisejících / způsobených antimikrobiotickou odolností.
Míra úmrtí na 100 tisíc obyvatel souvisejících / způsobených antimikrobiotickou odolností. | Foto: Antimicrobial Resistance Collaborators, 2022 (The Lancet)

Problém nedobírání antibiotik

Antibiotika zná lidstvo už více než sto let. Jejich objev se připisuje skotskému lékaři Alexanderu Flemingovi, který popsal účinky nejznámějšího z nich, penicilinu. Nasazují se pro léčbu infekcí způsobených bakteriemi, naopak na viry (tedy například na koronavirus) nezabírají. Když se užívají špatně, část organismů způsobujících infekci přežije a "poučí se". Dál se proto množí ty z nich, které dokáží antibiotikám výrazně lépe vzdorovat.

Podle Chrise Murrayho předchozí odhady varovaly, že v důsledku oslabených antibiotik bude do roku 2050 umírat deset milionů lidí ročně, tedy více než na rakovinu. "Nyní s jistotou víme, že už jsme tomuto číslu mnohem blíže, než jsme si mysleli," řekl Murray. Před desítkou milionů mrtvých varuje také kampaň Státního zdravotnického ústavu. Podle něj v Evropě v důsledku infekce způsobené bakterií odolnou na antibiotika každoročně zemře 33 tisíc lidí. V tuzemsku je přesto pojem "antibiotické rezistence" pro víc než polovinu populace zcela neznámý. Téměř pětina si tyto léky "ordinuje" sama, aniž by jim to doporučil lékař, nejčastěji si léčí kašel, nachlazení a kožní potíže.

Problém s antibiotiky je navíc ještě větší v mladší generaci, mezi lidmi do 25 let, uvádí Státní zdravotnický ústav s odkazem na průzkum agentury Engage Hill a Remmark z července 2021. Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika, upozorňuje také na to, že podle nových poznatků neplatí, že by antibiotickou rezistenci zvyšovalo jejich "vysazení" příliš brzo v průběhu nemoci. "Naprostá většina infekcí se nyní doporučuje léčit ve zkráceném cyklu. Samotné nedobrání antibiotik rezistenci nezvyšuje. Naopak dlouhodobé užívání k ní může přispět," uvedla Žemličková pro Aktuálně.cz. 

Nových léků vzniká stále méně

Když antibiotika přestávají fungovat, způsobuje to velké problémy - například při operacích, při kterých se předepisují jako prevence proti infekci organismu. Pokud původní antibiotika ztrácí účinnost, je potřeba neustále vytvářet nové léky různými kombinacemi těch původních. Nových verzí ale vzniká stále méně a méně, protože pro farmaceutické firmy není jejich vývoj dostatečně atraktivní, varuje ve své analýze tuzemská Akademie věd.

Ze 43 aktuálně vyvíjených antibiotik navíc nedokáže zcela vyřešit problém s odolností mikrobů žádné, uvádí server Deutsche Welle s odkazem na data Světové zdravotnické organizace. Očkování v tomto případě není řešením: ze sedmi nejvíce smrtonosných bakterií existuje vakcína jen proti dvěma.

České úřady proto rozjely intenzivní osvětu. Její součástí je i citovaná píseň. Když podobnou kampaň testovala v letech 2000 až 2007 Francie, snížil se počet předepisovaných antibiotik o desítky procent, uvádí Státní zdravotnický ústav. 

Kromě toho studie publikovaná v Lancetu státům doporučuje pečlivěji dohlížet na to, jak jsou antibiotika používána. A to nejen v medicíně, ale třeba i v zemědělství, kde se léky v některých zemích i dnes nasazují za účelem zvýšení produkce masa nebo jako prevence nákazy mezi hospodářskými zvířaty. Další možností je lepší dohled a prevence šíření infekcí a státní investice do rozvoje nových léků.

Video: "Doktora poslouchej raději". Státní zdravotní ústav v kampani varuje před přílišnou konzumací antibiotik

Video: Antibiotická rezistence (Youtube)
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hermannová se Štochlovou jsou na písku v Kusadasi ve čtvrtfinále

Plážové volejbalistky Barbora Hermannová s Marií-Sárou Štochlovou porazily na turnaji série Pro Tour Challenge v Kusadasi v prvním kole play off Italky Margheritu Bianchinovou a Claudii Scampoliovou 21:17, 23:21 a postoupily do čtvrtfinále. V tureckém přímořském středisku dosud neztratily ani set a zvýšily šance na účast na červnovém mistrovství světa v Římě.

České jedničky po vítězství ve skupině potvrdily dobrou formu i proti Italkám. První set získaly díky čtyřem bodům v řadě od stavu 17:17, ve vyrovnanější druhé sadě sice neproměnily tři mečboly, ale čtvrtou šanci na ukončení zápasu už využily. K vítězství si pomohly sedmi esy.

V odpoledním čtvrtfinále se Hermannová se Štochlovou utkají s osmým nasazeným německým párem Sandra Ittlingerová, Isabel Schneiderová. Bez ohledu na výsledek už je jasné, že při čtvrtém startu na okruhu vylepší společné maximum, kterým je květnové deváté místo z Dauhá. V Turecku neskončí hůř než páté.

Zdroj: ČTK
Další zprávy