Střílel do dveří synagogy a házel Molotovovy koktejly, v Halle útočil 27letý Němec

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 10. 2019 19:43
Těžko představitelnou hrůzu prožívali lidé, kteří do synagogy v Halle přišli slavit nejdůležitější židovský svátek Jom kipur (Den smíření). Dlouhé minuty se k nim dobýval nejméně jeden ozbrojenec, a to za pomoci zbraně i výbušnin. Magazínu Spiegel to řekl předseda místní židovské obce Max Privorozki, který vše sledoval přes bezpečnostní kameru. Útočník byl podle magazínu sedmadvacetiletý Němec.
Dva lidé zemřeli při útoku v německém městě Halle
Dva lidé zemřeli při útoku v německém městě Halle | Foto: Reuters

Pachatelem útoků ve východoněmeckém Halle, které si vyžádaly dva životy, je podle informací magazínu Spiegel sedmadvacetiletý Němec Stephan B. Motivem jeho násilných činů byly podle všeho antisemitismus a pravicový extremismus. Policie tak usuzuje na základě videa, které střelec během útoků natočil kamerou umístěnou na ochranné helmě. Na záznamu opakovaně nadává na Židy a "arabáče".

"Pachatel do dveří několikrát vystřelil a hodil vícero Molotovových koktejlů, dělbuchů nebo granátů, aby se dostal dovnitř. Ale dveře zůstaly zavřené, bůh nás chránil. Celé to trvalo možná pět až deset minut," uvedl Privorozki, podle něhož bylo v té době v synagoze až 80 lidí. "Před dveřmi jsme se zabarikádovali a čekali na policii," vylíčil pak listu Stuttgarter Zeitung.

Útočník, který měl na hlavě ocelovou přilbu, podle něj vypadal jako z nějaké speciální jednotky. Pachatel se podle Privorozkiho pokusil proniknout i na židovský hřbitov, do jehož brány také střílel. U synagogy zastřelil jednu ženu, která šla zřejmě náhodou kolem.

Privorozki se vyjádřil kriticky na adresu strážců zákona, kteří podle něj potřebovali jeden příliš dlouhý telefonát a dobrých deset minut na to, aby na místo dorazili. Bezpečnostní situace pro Židy v Sasku-Anhaltsku je podle něj katastrofální a o svou ochranu se musí starat sami. Například muž, který blížící se útok odhalil, podle něj v synagoze pracuje jako dobrovolník.

Židé schovaní v náboženské stavbě se ven dostali za doprovodu speciálních jednotek až v podvečer. Policie si předtím musela poradit s výbušninami, které zřejmě pachatel sám vyrobil a položil ke dveřím.

Na útok na synagogu reagovala pobouřeně řada německých politiků. "Že se na Jom kipur střílí na synagogu, nás zasahuje do srdce. Všichni v naší zemi se musíme postavit antisemitismu," napsal na twitteru například ministr zahraničí Heiko Maas.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy