Biškek - Kyrgyzské armádní a policejní oddíly v pátek obsadily centrum města Oše na jihu země, kde se v noci ze čtvrtka střetly ozbrojené skupiny mladých Kyrgyzů a Uzbeků.
Incidenty se částečně podařilo utlumit až během pátečního dopoledne. Podle zatím poslední bilance si vyžádaly nejméně 45 mrtvých a 632 zraněných.
Do města míří další stovky porůznu vyzbrojených lidí, kteří chtějí pomoci lidem "své" národnosti, ozývají se hlasy volající po vojenském zásahu zvenčí. Rusko "zatím" vojenské řešení kyrgyzské krize odmítá.
Evropská unie vyzvala přechodnou vládu, aby všemi legálními prostředky obnovila veřejný pořádek.
Střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky jsou hlášeny i z hlavního města Biškeku, kde podle agentury RIA Novosti byla odpoledne slyšet střelba ve čtvrtích, kde žijí převážně Uzbeci.
Obětí je zřejmě mnohem víc
Další podrobnosti nejsou známy, ale ruské zdroje se shodují, že obětí střetů bude zřejmě mnohem více. Zranění, kteří vyhledali ošetření, jsou z velké části Kyrgyzové, protože Uzbekové se prý bojí se v nemocnicích byť jen ukázat.
Po bouřlivé noci, při níž davy výrostků rabovaly obchody, zapalovaly správní budovy a ničily zaparkované automobily, vyhlásila vláda na jihu země výjimečný stav a zákaz nočního vycházení. Uzbecké čtvrti ve městě zachvátily plameny.
Obchody v Oši byly zavřeny, nefungovala městská doprava. V ulicích hlídkuje těžká vojenská technika, silnice k předměstím blokují barikády. Do města se stahují další vojenské oddíly. Čtyři nejaktivnější původci nepokojů byli podle místního rozhlasu zatčeni.
Podle kyrgyzských a ruských analytiků je situace zralá pro vojenský zásah zvenčí. Kyrgyzský politolog Mars Sarijev místní agentuře Kabar řekl, že velmi silně roste pravděpodobnost zásahu sil Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, vojenského svazku sdružujícího Rusko a šest dalších států bývalého SSSR. Podle komentátora Toktogula Kakčekejeva prozatímní vláda ztrácí kontrolu nad situací a blíží se okamžik, kdy bude muset požádat o vojenskou pomoc.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv ale možnost vyslání mírového kontingentu ODKB do Kyrgyzstánu "prozatím" vyloučil. Na taškentském summitu asijských států prohlásil, že úkolem vojenských jednotek této aliance je zakročit v případě vnějšího napadení. Protože krize v Kyrgyzstánu má vnitropolitický charakter, není k akci důvod.
Začala to hádka v nočním klubu
Kyrgyzský vicepremiér Omurbek Tekebajev v Biškeku prohlásil, že kyrgyzská prozatímní vláda nemá v úmyslu požádat cizí státy o pomoc. Země má podle něj dostatek prostředků, aby situaci zvládla, a nebude váhat je všechny použít.
Napětí podle agentury 24.kg stoupá kromě Oše i v dalších městech na jihu země, zejména v Batkenu a Uzgenu. Úřady odpoledne prodloužily zákaz nočního vycházení.
Podle místního tisku byla roznětkou nepokojů hádka v jednom z ošských nočních klubů, která přerostla v přestřelku mezi skupinami uzbecké a kyrgyzské mládeže, podněcovanou kriminálními živly.
Předsedkyně prozatímní vlády Roza Otunbajevová v televizním projevu prohlásila, že incidenty mají jasně etnický charakter a vyvolali je odpůrci nového režimu.
V pozadí bývalý prezident?
Jih Kyrgyzstánu je politickým zázemím svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, který se po dubnovém převratu uchýlil do Běloruska. Bývalý prezident podle některých informací prostřednictvím zločineckých gangů provokuje v Kyrgyzstánu nepokoje a etnické střety.
Na rostoucí vliv kyrgyzského podsvětí na veřejný život země upozornila i Otunbajevová. "Po dubnovém převratu začaly v zemi otevřeně hospodařit zločinci, jsou i za nynějšími pogromy v Oši," řekla.
Nepokoje v Oši byly navíc podle Otunbajevové záměrně načasovány na dobu, kdy je v Taškentu vrcholná schůzka států Organizace zemí šanghajské spolupráce. Organizace, jejímiž členy jsou kromě čtyř středoasijských zemí i Rusko a Čína, vyšle do Kyrgyzstánu misi pozorovatelů na červnové referendum o nové ústavě, které je považováno za test nového režimu.
