Ministři podrželi hlavní cíle, jak je loni navrhla Evropská komise a před nedávnem podpořili europoslanci. Podniky, instituce i běžné občany tak v následujících letech čekají změny, které by měly zajistit čistější vzduch a celkově ekologičtější provoz ekonomiky.
Bude to něco stát. Česká ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ale ještě v noci v Lucemburku, dějišti schůzky, oznámila, že se zemi podařilo dojednat 1,234 bilionu korun z modernizačního a dalších podpůrných fondů unie. Česko tak podle ní bude mít dostatek peněz na dekarbonizaci průmyslu i na pomoc chudším skupinám obyvatel.
Po 16 hodinách složitých vyjednávání máme hotovo. Dosáhli jsme shody na všech pěti návrzích balíčku #Fitfor55. Česko získá víc než 1200 miliard korun na dekarbonizaci českého průmyslu a domácností. Další kroky v balíčku jsou už na našem #CZPRES pic.twitter.com/Wx61hN73M8
— Anna Hubáčková (@hubackova_anna) June 29, 2022
Dohoda sedmadvacítky není definitivní. Finální podobu jednotlivých opatření teď musí vyjednat Češi coby předsedové EU se zástupci europarlamentu a Evropské komise. Hlavní linie návrhů se ale už měnit nebudou.
Znamená to, že se Češi a další Evropané mají připravit na konec aut se spalovacími motory. Národní vlády zachovaly cíl, aby po roce 2035 sjely z výrobních linek v EU už jen čistá, bezemisní auta. Ta se spalovacími motory sice nebudou zakázaná, ale každý gram oxidu uhličitého budou muset automobilky zaplatit, což se odrazí na ceně vozů. Předpokládá se, že výroba klasických dieselů a "benziňáků" se nevyplatí, a ty tak skončí.
Ministři ze sedmadvacítky na základě tlaku zemí vyhlášených výrobou automobilů ale prosadili, aby alternativou elektromobilů byla auta poháněná čistými palivy. Evropská komise má prozkoumat možnosti využití syntetických paliv a v roce 2026 i na základě toho sdělit, zda je technologicky a také z hlediska sociálních dopadů možné rozloučit se se spalovacími motory v Evropě po roce 2035.
Česká delegace na schůzce v Lucemburku oznámila, že domácí výrobci aut s takto formulovanými cíli souhlasí.
Těžištěm všech návrhů byl nový systém obchodování s emisními povolenkami, za které si podniky kupují možnost vypouštět do ovzduší každoročně tuny oxidu uhličitého. Zpoplatnění emisí se rozšiřuje - po roce 2022 se bude týkat také budov a silniční dopravy. Ještě pět let ale nebudou lidé platit za emise, které při vytápění nebo chlazení vyprodukují jejich soukromé domy či byty. Stejně tak se do roku 2027 nebudou platit emise z osobní přepravy a malých dodávek.
Český průmysl, který dlouhodobě kritizuje vysoké ceny povolenek, získal v Lucemburku vzpruhu: mimo jiné na základě požadavků české delegace státy EU schválily automatické vypuštění dalších povolenek na trh v momentě jejich výrazného cenového výkyvu. Zdejší teplárenství pak dostane dodatečných 30 procent povolenek zdarma. "Není to málo. Jeden a půl milionu našich domácností je napojeno na centrální vytápění a tímto jim aspoň trochu zlevníme ceny tepla," řekla k tomu ministryně Hubáčková.
Povolenky zdarma mají postupně vymizet z trhu a nahradit je má takzvané uhlíkové clo (CBAM). Za to si připlatí dovozci do EU ze třetích zemí, jejichž vlády mají na svoje firmy nízké environmentální požadavky. CBAM by měl chránit evropské podniky před levnější, ale "špinavější" konkurencí a motivovat další hráče na globálním hřišti, aby celosvětově snižovali emise oxidu uhličitého.
