Toronto - Lídři skupiny předních průmyslových a rozvíjejících se států - G20 - v noci na pondělí oznámili, že jejich země v následujících letech začnou tvrdě šetřit.
Snižování státních deficitů by však podle politiků nemělo zárověň hatit podporu hospodářského růstu, která je na sklonku globální krize hlavní agendou vlád v Americe, Evropě i v Asii.
Jak rychle, toť otázka
Skupina G20 se tak sice shodla na závazku, že do roku 2013 stlačí své rozpočtové deficity na polovinu, avšak zároveň přidala řadu ekonomických i diplomatických "Ale".
Zejména Spojené státy se totiž s Evropou neshodují na tom, jak dramatické a rychlé by škrty ve státních vydajích měly být.
Zatímco Evropané v čele s Velkou Británií, Francí a Německem už začaly škrty rekordních deficitů chystat, Američané na letošní rok plánují schodek dosahující 1.3 trilionu dolarů.
A Barack Obama i v Torontu zopakoval, že škrty ve výdajích "nesmějí ohrozit snahu států vyvést ekonomiku z krize". Našel v tom podporu rovněž u některých šéfů rozvíjejících se zemí, jakými jsou Brazílie a Argentina.
Ti se obávají, že přílišné škrty v bohatých zemích dopadnou i na jejich na export orientovaná hospodářství.
"Úspory ve vyspělých zemích vše zhorší," uvedl brazilský ministr financí Guido Mantega: "Místo toho, aby stimulovaly růst, se tyto státy víc soustředí na fiskální opatření. A pokud jsou to země orientované na export, pak se jejich reformy odehrají na náš účet."
Například německý ministr financí Wolfgang Schäuble ovšem tento pohled odmítl a dal jasně najevo, že evropské mocnosti si do své vize ozdravení veřejných financí nehodlají nechat přehnaně mluvit.
Kanadský premiér Stephen Harper, který byl hostitelem setkání, tudíž novinářům nakonec předestřel jen vizi, že v roce 2016 by vývoj státních dluhů měl "být stabilizovaný, anebo mít ideálně klesající tendenci".
"Nejvyšší prioritou G20 je ochránit a posílit oživení a položit základy pro silný, udržitelný a vyrovnaný růst a posílit náš finanční systém proti rizikům," shrnula skupina v závěrečném komuniké po skončení summitu v Kanadě.
Násilí za miliardy
Američané na torontském summitu neprorazili s návrhy dalších regulačních opatření v hospodaření finančních domů, které považují za hlavního strůjce současné krize.
Obama nicméně rovnou prohlásil, že silnější kapitálové svázání bank bude pro něj hlavní agendou listopadového summitu G2 v jihokorejském Soulu: "Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom se vyhnuli opakování krize, která nás potkala."
Jeho slova i celý summit G20 v ulicích zarámovaly opětovné násilné protesty mladých nespokojenců. Toronstká policie zatkla více než 600 účastníků demonstrace.
Podle strážců zákona patří zadržení ke skupině anarchistů, která se odpojila od poklidného několikatisícového proudu demonstrantů a podpalovala policejní auta a rozbíjela výlohy obchodů.
Protesty zasáhly Toronto již v průběhu dní, které předcházely summitu G20 a vrcholné schůzce zemí G8, jež byla v pátek a v sobotu. Kanadská vláda na bezpečnostní opatření vyčlenila zhruba jednu miliardu kanadských dolarů (kolem 20 miliard korun).
