Státní pohřeb, nebo rodinná oslava?

Lenka Málková
16. 3. 2006 16:34
Bělehrad - Boj o to, kde a jak bude bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič pohřben, skončil. Srbsko však není prvním ani posledním státem, který podobný problém řeší.

V případě Miloševičova pohřbu připadal v úvahu Bělehrad i Moskva, nakonec přišel na řadu rodný Požarevac.

Právě tam v sobotu proběhne poslední rozloučení s mužem obviněným z genocidy a válečných zločinů. V očích mnoha Srbů je to však národní hrdina, který si státní pohřeb zasloužil. Nestalo se.

Srbsko není výjimkou

Problémy s pohřbem vypovězených či kontroverzních "národních" hrdinů řešila a řešit bude celá řada dalších států.

V exilu momentálně pobývá bývalý komunistický diktátor Etiopie Haile Mengistu nebo čadský prezident Hissene Habre. V Chile zase dozajista vyvolá silné emoce případná smrt bývalého diktátora Augusta Pinocheta.

Případ Uganda

Historický příklad týkající se repatriace a slavnostního pohřbu kontroverzního státníka, který poslední dny svého života strávil v zahraničí, najdeme například v Ugandě.

Dvacetileté krveprolévání a soupeření Miltona Oboteho s Idi Aminem dovedlo oba muže za hranice rodného státu. Zatímco Amin v roce 1979 zamířil do Saúdské Arábie, jeho soupeř Obote o šest let později do Zambie.

Po jejich smrti se jim ale dostalo různého přístupu. Zatímco Obotemu byl státní pohřeb povolen, Aminova rodina mohla v Ugandě uspořádat pouze rodinný pohřeb.

Podle editora britského deníku Africa Confidential Smithe je rozdíl mezi oběma muži "pouze v počtu mrtvých".

"Lidé se v pohledu na tuhle věc liší, ale obecně je Amin považován za nejhoršího ze všech masových vrahů," prohlásil.

Filipínec Marcos zůstává v mauzoleu

Když byl v roce 1986 svržen filipínský diktátor Marcos, uchýlil se do exilu na Havaji. Po smrti však jeho tělo bylo převezeno zpět na Filipíny, kde je dodnes k vidění v jednom z mauzoleí na severu země.

Snaha jeho manželky Imeldy zajistit mu státní a slavnostní pohřeb v Manile však vyšla vniveč. Marcosovo korupční jednání veřejnost znechutilo.

Čína se oslav obává

Miliardová Čína se ke slavnostním akcím obecně staví velmi skepticky. V živé paměti zůstávají události z června 1989, kdy na náměstí Tienanmen zemřely stovky demonstrantů.

Pouze pár týdnů před tímto masakrem se konal pohřeb někdejšího generálního tajemníka strany Chu Jao-panga, který byl o dva roky dříve odstaven právě kvůli "neadekvátnímu" zásahu proti studentům.

Jeho nástupce v čele strany Čao C'-jang postup na náměstí Tiennamen odsoudil. I jeho čekal odchod. Po smrti v roce 2005 se vláda rozhodla předejít možným demonstracím a jakékoliv veřejné oslavy zakázala.

Hrdinní Romanovci se dočkali

Zkušenost s pohřbem ostatků slavných má také Moskva. Ostatky Romanovců, zastřelených bolševiky v roce 1917, byly o více než osmdesát let později převezeny do Petrohradu.

Francouzský císař Napoleon Bonaparte zemřel na Sv. Heleně
Francouzský císař Napoleon Bonaparte zemřel na Sv. Heleně | Foto: http://www.napoleonguide.com

Při slavnostním aktu promluvil také tehdejší prezident Boris Jelcin a vyvraždění Romanovců prohlásil za "stinnou stránku ruské historie".

Francie na mrtvé zapomněla, Napoleona pohřbila

V exilu na Svaté Heleně zemřel v roce 1921 francouzský císař Napoleon Bonaparte. Do Paříže se vrátil až po devatenácti letech, během nichž veřejnost zapomněla na dva miliony obětí napoleonských válek, a císaře vítala jako muže éry, kdy Francie vládla Evropě.

Realista Nixon vše vyřešil již před smrtí. Dopisem žádal o pohřeb bez státních ceremonií.

 

Právě se děje

Další zprávy