Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby.
Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Žalobci žádali trest 28 let vězení.
"Tímto zproštěním viny ve všech devíti bodech obžaloby vydaný zatýkací rozkaz pozbývá smyslu. Vojislav Šešelj je nyní volný," prohlásil na závěr vynášení rozhodnutí svého senátu předsedající soudce Jean-Claude Antonetti.
Haagu se vydal dobrovolně
Bývalý srbský vicepremiér a šéf Srbské radikální strany byl v Haagu od roku 2003, kdy se sám dobrovolně vydal do rukou justice. Na rozdíl od předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče a velitele bosenskosrbských jednotek Ratka Mladiče.
Vojislav Šešelj
- Zakladatel a předseda Srbské radikální strany (SRS)
- Patří k politikům typu Vladimira Žirinovského - je radikálním nacionalistou odmítajícím veškeré návrhy svých oponentů, které často uráží vulgarismy a někdy i fyzicky napadá
- V roce 2003 se dobrovolně vzdal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který jej stíhal za jeho činy během válek na Balkáně v devadesátých letech
- U haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii čelil obviněním ze zločinů proti lidskosti - například za plánování a napomáhání vraždění nesrbského obyvatelstva. Obvinění odmítl. Tribunál ho v březnu 2016 shledal nevinným ve všech devíti bodech obžaloby.
Politik vedl nacionalistickou stranu, která odmítala jakékoliv ústupky Chorvatům, bosenským Muslimům i kosovským Albáncům. Šešelj byl obviněn z odpovědnosti za vraždy, perzekuce a vyhlazování obyvatelstva, z nelidského zacházení a nucených přesunů, jichž se dopouštěly pod jeho velením polovojenské formace na nesrbském obyvatelstvu Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a severosrbské Vojvodiny.
Tři body obžaloby se týkaly zločinů proti lidskosti a šest dalších porušení válečného práva nebo válečných zvyků. Tyto trestné činy byly podle žalobců spojeny zejména s etnickými čistkami, které podle nich Šešelj podněcoval a podporoval svými četnými projevy. Šlo mimo jiné o vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.
Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům.
Prakticky totéž se týká vysílání dobrovolníků, jehož cílem bylo podle většiny členů senátu bránit srbské obyvatelstvo v konfliktech, které vypukly v rozpadající se Jugoslávii.
"Žalobce předložil obecná tvrzení, která nejsou podepřena důkazy," shrnul závěr senátu Antonetti.
Spím klidně, tvrdí Šešelj
Šešelj nebyl vynášení verdiktu přítomen. Do Haagu se odmítl vrátit poté, co ho soudci v listopadu 2014 dočasně pustili do Bělehradu, aby podstoupil léčbu rakoviny. "Spím klidně jako dítě, nemám se svědomím žádný problém," napsal radikál na Twitteru před vynesením rozsudku. Už dříve řekl, že rozhodnutí haagského tribunálu ho nezajímá.
Výsledek procesu ale přivítal. "Tentokrát, po tolika soudech s nevinnými Srby, soudci... z právního hlediska vynesli jediný možný verdikt," prohlásil na tiskové konferenci uspořádané po zprávě z Haagu. Řekl také, že bude požadovat od ICTY kompenzace, a to ve výši celkem 12 milionů eur (téměř 325 milionů korun).
Na twitteru pak Šešelj provokativně vzkázal chorvatské prezidentce Kolindě Grabarové Kitarovičové: "Moje drahá Kolindo, připrav se, připrav, brzy přijedu na oficiální návštěvu."
Šešeljův proces se v mnohém podobal procesu s dnes již zesnulým jugoslávským a srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem, který se verdiktu kvůli předčasnému úmrtí nedočkal.
Bělehrad dlouhodobě obviňuje haagský tribunál, že je vůči Srbům zaujatý a posuzuje je přísněji než Chorvaty, bosenské Muslimy nebo kosovské Albánce.
