Bělehrad - Před téměř dvanácti lety, když se občanská válka v Bosně chýlila ke konci, zabili čtyři příslušníci srbských polovojenských jednotek několik muslimských zajatců v právě obsazené Srebrenici. Srbský tribunál pro válečné zločiny je za to dnes odsoudil.
Čtveřice mužů dostala tresty v rozmezí pět až dvacet let. Pátý obžalovaný byl zproštěn viny.
Vůbec poprvé tak byli v Srbsku odsouzeni spolupachatelé masakru, při kterém jednotky generála Ratka Mladiče po dobytí východobosenského městečka Srebrenica v červenci 1995 povraždily na osm tisíc bosenských muslimů.
Nejhorší masakr posledních let
Dopustily se tak nejhoršího masakru civilního obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války.
"Obžalovaní jsou vinni, že zabili šest zajatců muslimského původu. Porušili mezinárodní právo a spáchali válečný zločin na civilistech," uvedla soudkyně Gordana Božilovičová-Petrovičová.
Obžalovaní, kteří všichni pocházejí z jednotky Škorpioni, byli zatčeni krátce poté, co v červnu 2005 dvě srbské televize odvysílaly videonahrávku ukazující, jak ozbrojenci stáhli z nákladního auta šest mladých muslimů s rukama svázanýma za zády. Odvedli je na paseku a tři hned zastřelili ranou do týla.
Tváře vrahů byly na záběrech vidět a byly slyšet i jejich nadávky muslimům. Záběry vyvolaly zděšení srbské veřejnosti, jejíž část do té doby věřila, že se srbské jednotky na masakru nepodílely. Podezřelí byli zatčeni téhož roku v listopadu.
Obžaloba navrhovala čtyřicet let
Obžaloba požadovala pro každého z pětice Škorpionů nejvyšší trest, tedy 40 let vězení.
Soud nakonec poslal Slobodana a Branislava Mediče na 20 let do vězení, Pera Petraševiče odsoudil k 13 letům a Aleksandar Medić dostal pět let. Aleksandar Vukov byl zproštěn obvinění.
Generál Mladić i někdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić, kteří jsou považováni za hlavní strůjce masakru, stále unikají spravedlnosti.
Srbské vedení, a to jak vláda bosenské Republiky srbské, tak vlastního Srbska, odpovědnost za masakr dlouho odmítalo.
Bělehrad také donedávna popíral zapojení svých jednotek do bosenské války (1992-95). Škorpioni kromě Bosny válčili rovněž v Chorvatsku (1991-1995) a proti albánským povstalcům v Kosovu (1998-1999).
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), nejvyšší soudní instance OSN, koncem února uznal, že bosenský masakr byl genocidou. Za ni sice Srbsko nenese přímou odpovědnost, jak se ale praví v rozsudku, nezabránilo jí a nepotrestalo její viníky.
