Brusel - Srbsko a Kosovo jsou blízko k dohodě, která by mohla ukončit vyhrocené nepřátelství a učinit z nich v rámci možností alespoň trochu "normální sousedy".
Přesto v Bruselu obě strany neučinily poslední krok. Neshodly se na autonomii pro Srby na severu Kosova. Tím pádem rozhovory skončily neúspěchem.
Premiéři Srbska Ivica Dačić a Kosova Hashim Thaçi jednali v úterý v metropoli EU čtrnáct hodin, k historické dohodě však nedospěli. "Máme ale ještě čas nalézt řešení," uvedl po rozhovorech srbský premiér.
Thaçi a srbský vicepremiér Aleksandar Vučić na sebe podle svědků během jednání zvýšili hlas. Ministryně zahraničí EU Catherine Asthonová byla před schůzkou optimistická, jednala zvlášť s oběma delegacemi.
Ve středu nad ránem připustila, že rozdíly přetrvávají i přes posun, ke kterému došlo.
Před čtrnácti lety stáli Ivica Dačić a Hashim Thaçi ve válce proti sobě. Thaçi byl velitelem Kosovské osvobozenecké armády a Dačić působil jako poradce srbského prezidenta Slobodana Miloševiče v době, kdy se v Kosovu odehrávaly nejtěžší boje a začala operace NATO proti Srbsku v roce 1999.
Teď mají šanci vstoupit do historie jako mírotvorci, i když slavnostní podpis a potřásání rukou před kamerami je po bruselské schůzce zřejmě ještě daleko.
Bělehrad sice neuzná Kosovo jako samostatný stát, ale je ochoten se zřeknout nároku na toto území, jestliže Priština udělí širokou autonomii zhruba padesáti tisícům Srbů, kteří žijí na severu Kosova.
Premiér Thaçi to zatím odmítá s tvrzením, že taková autonomie by ještě více prohloubila příkop mezi kosovskými Albánci a Srby.
"Kosovo potřebuje od Evropské unie podporu a větší začlenění do okolního světa, včetně OSN, takže bude také nuceno k nějakým ústupkům," míní expert na bývalou Jugoslávii Alexandr Tolčinský, který na Balkáně působil v době války na území bývalé Jugoslávie v devadesátých letech.
Někteří Srbové se už zapojili i do kosovské politiky. Srbská Nezávislá liberální strana je součástí vládní koalice v Prištině, ve 120členném parlamentu sedí patnáct srbských poslanců a z devatenácti ministrů v Thaçiho vládě jsou tři Srbové.
"Je to ale strana, která má malou podporu. Většina Srbů dosud kosovské volby bojkotovala," uvádí Tolčinský.
Celkem žije v Kosovu více než 130 tisíc Srbů, ale většina z nich v místech, kde je rovněž albánské osídlení. O autonomii usilují jen severní regiony Mitrovica, Leposavič, Zubin Potok a Zvečan.
Jejich původním cílem bylo připojení k Srbsku, ale s tím už samotné Srbsko nepočítá. Nejviditelnější je napětí ve městě Mitrovica, které je řekou rozděleno na srbskou a albánskou část.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na konci března poskytl rozhovor srbskému deníku Večerne Novosti. Uvedl, že je optimistou a věří, že obě strany nakonec dospějí k dohodě.
"Vždycky svým přátelům říkám, aby si připomněli situaci Němců po druhé světové válce. Ztratili Slezsko a Východní Pomořany a trvalo čtyřicet let, než se s tím smířili. Takže to chce čas," uvedl.
Jako možný model pro kosovské Srby zmínil autonomii, ze které těží německy hovořící obyvatelstvo Jižního Tyrolska na severu Itálie.
Brusel stanovil usmíření s Kosovem jako podmínku k zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. O tom by se mělo rozhodnout v červnu, takže na dohodu mezi Bělehradem a Prištinou už je čas jen několik týdnů.
Premiér Dačič na začátku roku prohlásil, že Srbové by ohledně Kosova měli přestat lhát sami sobě. "Za deset let nikdo neřekl pravdu. Opakovaly se jen pohádky a lži, že Kosovo nám stále patří," uvedl premiér. Vyzval k pragmatismu a jasnému určení hranic Srbska.
Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že zhruba dvě třetiny Srbů považují Kosovo za definitivně ztracené.
"Srbsko překročilo práh a můžeme říci, že obě strany ještě nebyly tak blízko k dohodě o všech sporných bodech," uvádí ve své analýze prestižní mezinárodní výzkumný ústav International Crisis Group.
Kosovo zatím uznalo devětadevadesát zemí, mezi nimi i Česká republika. Naopak třeba Slovensko nebo Španělsko tak neučinily. Stát dosud není členem OSN.
