Profesor historie a mezinárodních vztahů z Boston University označuje za paradoxní, že zatímco velká část Trumpovy voličské základny je závislá na státu, zvolený prezident prosazuje jeho masivní zeštíhlení. "Ti lidé zoufale potřebují, aby jim stát poskytl základní věci, jako například zdravotní pojištění, Trump jim přitom otevřeně říká, že až přijde, zruší Obamacare, což je najednou čtyřicet milionů lidí bez zdravotního pojištění," poukazuje Lukeš.
K Trumpovu znovuzvolení profesor Lukeš uvádí překvapivou paralelu s květnem 1946 v Československu, kdy se země vzpamatovávala z druhé světové války, mnichovské dohody a nacistické nadvlády. "Když se na to díváme zpětně, není úplně nemožné pochopit, proč 40 % voličů v Čechách a na Moravě tehdy volilo KSČ. Rozhodli se, že vrátit se tam, kde byly dějiny přerušeny Mnichovem a Hitlerem, nestačí, ale že musí dojít k nějaké dramatičtější změně," vysvětluje profesor.
Dodává ale, že na rozdíl od poválečné situace v Československu za sebou dnes Američané žádnou takovou válku ani krizi nemají. Poukazuje přitom na pozitivní ekonomické ukazatele, například nízkou inflaci nebo nezaměstnanost. "Přesto se přes 71 milionů Američanů domnívá, že země na tom není dobře. Chtějí někoho, kdo radikálně změní všechno, a proto volí Donalda Trumpa. Tak jako se možná Češi domnívali, že hlasem pro Gottwalda, Slánského a podobně se radikálně odvrátí od minulosti spojené s Hitlerem, Heydrichem a K. H. Frankem," dodává Lukeš.
Z exit pollu NBC News, který zjišťoval, na čem voličům nejvíce záleží, vyplývá, že za největší problém Američané považují obavy o stav demokracie. Podle Lukeše se ale u obou táborů konkrétní představa demokracie liší. "Pro demokraty je to především ústavní pořádek. Poražený poblahopřeje vítězi, byť s ním nemusí souhlasit. Naopak republikáni by si možná stěžovali na cenzuru. Chtějí tvrdit, že očkování znamená pokus vlády kontrolovat naše mysli, a spousty lidí tomu věří. Osobně si myslím, že právo na lhaní není součástí svobody člověka," uzavírá profesor.
