Společný azylový úřad a klimatická banka. Macron představil svou vizi Evropy

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 3. 2019 22:43
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný "Za evropskou renesanci" obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.
Emmanuel Macron
Emmanuel Macron | Foto: Reuters

Otevřený dopis bude podle agentury Reuters otištěn v úterý ve všech osmadvaceti členských zemích Evropské unie ve čtyřiadvaceti evropských jazycích. Ve Francii jej na svých stránkách dnes zveřejnil list Le Parisien, například v Británii se objeví v listu The Guardian, v Německu v Die Welt a ve Španělsku v El País.

Nadcházející hlasování o složení Evropského parlamentu bude podle Macrona "rozhodující pro budoucnost našeho kontinentu". "Nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná. A přece nebyla Evropa nikdy v takovém nebezpečí," napsal na počátku svého otevřeného dopisu Macron, který za tři pilíře "evropské renesance" označil svobodu, ochranu a pokrok.

Text obsahuje řadu konkrétních návrhů, například v zájmu zachování svobody by měla být vytvořena agentura, která by měla chránit evropské demokracie před zásahy do jejich voleb, a mělo by být zakázáno financování evropských politických stran ze zemí mimo EU. Z internetu je podle něj třeba vykázat nenávistné slovní útoky.

V oblasti migrace Macron navrhl revizi schengenského systému, vytvoření společné pohraniční policie a evropského azylového úřadu. Každá země, která chce být členem Schengenu, musí být podle Macrona zodpovědná a tedy přísně kontrolovat hranice a zároveň solidární. Solidarita podle něj tkví ve "společné azylové politice se společnými pravidly přijímání a odmítání". Macron se vyslovil také pro navázání užších vazeb s Afrikou.

Jako součást snahy o dosažení cílů pařížské klimatické dohody by podle představ francouzského prezidenta měla vzniknout klimatická banka, která by financovala ekologické projekty. Posílit by se měla v EU také kontrola kvality potravin.

V hospodářské oblasti Macron vyzval k reformě politiky konkurenceschopnosti a obchodní politiky. Společnosti, které ohrožují strategické zájmy Evropy či její hodnoty v oblasti ekologie, ochrany dat, rovného odměňování či placení daní by měly být trestány či rovnou zakázány. Ve strategických odvětvích a při veřejných zakázkách by Evropa podle prezidenta měla stejně jako USA či Čína přistoupit k politice Evropa na prvním místě. Zavedená by podle Macrona měla být také celoevropská minimální mzda, jejíž výše by byla přizpůsobena situaci v jednotlivých členských zemích.

Reformou by měla ale podle Macrona projít celá Evropská unie. Do konce roku by chtěl francouzský prezident uspořádat "Konferenci pro Evropu", která by měla navrhnout "všechny potřebné změny našeho politického projektu" a to bez jakýchkoli "tabu". Klidně by podle něj mohlo dojít i na revizi unijních smluv.

Plánovaný odchod Británie z EU Macron označil za "symbol krize Evropy", která nebyla schopna reagovat na obavy lidí v současném světě. Brexit je podle něj ale zároveň "pastí", do které Brity vlákali lživými tvrzeními nacionalisté, kteří využívají hněvu a vše odmítají, aniž by měli vlastní plán.

V reformované Evropě by podle Macrona lidé zpět získal svůj osud do vlastních rukou. "Jsem si jistý, že v takové Evropě by si Spojené království našlo své místo," dodal francouzský prezident.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy