Kovy vzácných zemin
Označení "kovy vzácných zemin" je poněkud nepřesné a zastaralé. Ve skutečnosti jde o souhrnné označení pro oxidy lanthanoidů (tj. lanthanu a čtrnácti prvků následujících za ním v periodické soustavě prvků) a také pro sloučeniny skandia a yttria.
Přes svůj název nejsou nutně všechny kovy vzácných zemin vysloveně vzácné. Problémem je však jejich obvykle nízká koncentrace v nalezišti, kvůli čemuž je těžba nerentabilní. Dříve se tyto kovy používaly jako přísady do slitin a skel pro vytvoření požadovaných vlastností. Dnes nacházejí především využití v elektronice v nanotechnologiích.
Londýn - Japonští vědci objevili na dně Tichého oceánu obrovská ložiska takzvaných kovů vzácných zemin, které jsou nutné pro výrobu špičkové elektroniky.
Průzkum oceánského dna u Havajských ostrovů provedl se svým týmem Jasuhiro Kato z Tokijské univerzity. Informace o jeho výsledcích zveřejnila v pondělí on-line verze britského časopisu Nature Geoscience.
"Ta ložiska mají vysoký obsah vzácných zemin. Pouhý jeden kilometr čtvereční bude schopen pokrýt pětinu současné celosvětové spotřeby," řekl Kato.
Vzácné kovy jsou dnes mimořádně důležitým strategickým materiálem. Americká vládní agentura US Geological Survey odhaduje současné těžitelné celosvětové zásoby těchto kovů na pouhých 110 milionů tun.
Naprostá většina známých nalezišť leží v Číně a tato země také pokrývá 97 procent světové poptávky po této surovině.
Pokud by těžba vzácných zemin z oceánského dna byla rentabilní, mohl by Katoúv objev znamenat konec čínské dominance, pokud jde o těžbu a prodej těchto kovů.
Japonští geologové nalezli zmíněná ložiska v hloubce 3,5 až 6 kilometrů a odhadují, že se v nich nachází 80 až 100 miliard tun vzácných zemin.
Potřebné pro veškerou hi-tech
Naleziště leží v mezinárodních vodách a táhnou se na východ i západ od Havajských ostrovů. Další leží podle profesora Kata východně od Francouzské Polynésie. Jedná se celkem o 78 lokalit.
Kovy vzácných zemin jsou zásadně důležitým materiálem pro výrobu iPodů, iPhonů, plochých obrazovek, magnetů nebo baterií využívaných mimo jiné v hybridních automobilech.
Jejich chronický nedostatek v posledních letech vedl k usilovné prospektorské činnosti a hledání jejich nových nalezišť. Čína loni navíc v prosinci omezila vývoj této strategické suroviny kvůli teritoriálním sporům s Japonskem.
Země vycházejícího slunce, na kterou připadá třetina světové spotřeby vzácných zemin, byla krokem Pekingu silně postižena a od té doby intenzivně hledá nové zdroje kovů vzácných zemin.
Firma Sony v této souvislosti obvinila Peking z podkopávání volného obchodu.
Urychlená těžba z mořského dna?
Profesor Kato uvádí, že bahno u Havajských ostrovů je bohaté zvláště na těžší kovy vzácných zemin jako gadolinium, lutecium, terbium a dysprosium. Těžba by podle něj byla jednoduchá.
"Mořské bahno se může vyzvednout nahoru na lodě a pak můžeme rovnou na nich extrahovat vzácné zeminy za pomoci jednoduché kyseliny," řekl.
"Při použití zředěné kyseliny je tento proces rychlý a můžeme tak během několika málo hodin z bahna 80 až 90 procent vzácných zemin."
Počet firem usilujících o získání licence na těžbu z tichooceánského dna rychle roste. Vyhlídka na těžbu vzácných zemin a dalších kovů, například zlata, z mořského dna však vyvolává velké obavy ekologů, kteří se obávají jeho dopadů na mořský ekosystém.
Jedním z důvodů je fakt, že vzácné zeminy obvykle také obsahují radioaktivní uran a thorium, které představují hrozbu pro životní prostředí.
Profesor Kato ale tvrdí, že obsah těchto prvků v ložiscích na mořském dně je ve srovnání s těmi povrchovými pouze pětinový.
