Jako první z EU uznala Guaidóa španělská vláda. "Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely," řekl v pondělí na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez.
Učinil tak poté, co dal před osmi dny lhůtu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. Ultimátum dalo Madurovi i několik dalších evropských zemí, Maduro ho ale odmítl splnit s tím, že se "nezachová zbaběle tváří v tvář tlaku" těch, kteří požadují jeho odchod.
Rovněž britský ministr zahraničí Jeremy Hunt na Twitteru uvedl, že Británie Guaidóa uznává za úřadujícího prezidenta. "Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci nyní uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby," napsal Hunt.
"Domníváme se, že šéf (venezuelského) parlamentu Juan Guaidó je legitimní k tomu, aby uspořádal prezidentské volby," uvedl pak v rozhovoru s francouzským rozhlasem France Inter ministr zahraničí Francie Jean-Yves Le Drian.
Také šéfka švédské diplomacie Margot Wallströmová médiím řekla, že Švédsko podporuje Guaidóa jako legitimního prezidenta. Dodala, že loňské prezidentské volby, které ve Venezuele bojkotovala velká část opozice, Stockholm nikdy neuznal.
"Madurův režim nesplnil lhůtu k oznámení svobodných a spravedlivých voleb. Proto v souladu s venezuelskou ústavou považujeme od tohoto okamžiku za legitimního prezidenta Juana Guaidóa," napsal na Twitteru i rakouský kancléř Kurz.
Ke kroku evropských států se přidala i Česká republika. "Vláda ČR právě na návrh Tomáše Petříčka uznala Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely," uvedl na Twitteru ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček.
Vláda ČR právě na návrh @TPetricek uznala Juana Guaidó za prozatímního prezidenta Venezuely...
— Jan Hamáček (@jhamacek) February 4, 2019
Guaidó v reakcích na Twitteru začal postupně děkovat vládám, které ho uznaly. "Společně dosáhneme přechodné vlády a svobodných voleb na cestě k demokracii," napsal mimo jiné.
Naopak Maduro krok odsoudil. Jeho vláda oznámila, že přehodnotí vztahy s dotyčnými evropskými zeměmi.
Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Jako první Guaidóa podpořily USA a po nich dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.
Kreml v pondělí kritizoval krok evropských zemí. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ho odsoudil jako "snahy jiných zemí legitimizovat uzurpaci moci a vměšování do vnitřních věcí Venezuely".
"Řešit vnitropolitickou krizi ve Venezuele mohou pouze Venezuelci sami," zdůraznil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. "Vnucování nějakých řešení či snahy legitimizovat pokus o uzurpaci moci představují z našeho hlediska přímé i nepřímé vměšování do vnitřních věcí Venezuely," dodal Peskov podle agentury TASS.
