Moskva - Šéf archivu Federální bezpečnostní služby (FSB), nástupkyně KGB, tvrdí, že fragment lebky ve vlastnictví Ruska skutečně patří někdejšímu německému kancléři Adolfu Hitlerovi. Američtí vědci nedávno po provedení testu DNA prohlásili, že lebka ve skutečnosti patří ženě.
"Američtí vědci centrální archiv FSB nepožádali (o provedení testu DNA)," řekl Vasilij Christoforov agentuře Interfax. "Ale i kdybyste vzali fragmenty, které u nás máme, není jasné, s čím byste mohli data komparovat."
V majetku ruských úřadů jsou dva údajné pozůstatky těla německého nacistického vůdce: část lebky s dírou, kudy měla do hlavy vniknout kulka při Hitlerově sebevraždě, a spodní čelist.
Jediné pozůstatky
"Hitlerova čelist se nachází v archivech FSB a fragmenty Hitlerovy lebky jsou ve státním archívu. Kromě těchto vzorků získaných 5. května 1945 neexistují žádné další zachované části Hitlerova těla," říká Vasilij Christoforov.
"Vše ostatní, co zbylo z Hitlera, bylo spáleno v roce 1970," dodává. "Tyto fragmenty byly ... jedinými zdokumentovanými důkazy Hitlerovy smrti, a proto jsou jako zvláště cenné umístěny v centrálním archivu ruské FSB."
Archivy někdejší KGB byly veřejnosti zpřístupněny roku 1993, a na světlo tak vypluly také informace o tom, co se stalo s Hitlerovým tělem, když padlo Rusům do rukou. O některé z nich se během interview s agenturou Interfax podělil i Christoforov.
Pohřben, vykopán, znovu pohřben, opět vykopán
Podle dokumentů se Hitler zastřelil a zároveň otrávil kyanidem ve svém podzemním bunkru pod Říšským kancléřstvím 30. dubna, kdy Rudá armáda vstoupila do Berlína. Společně s ním se otrávila i jeho milenka a nakonec i manželka Eva Braunová.
Jejich těla byla rudoarmějci objevena 5. května, o tři dny dříve Sověti nalezli těla říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse a jeho ženy, 3. května i těla šesti Goebbelsových dětí. I rodina nacistického ministra spáchala sebevraždu.
Na počátku června 1945 byla těla převezena do lesa nedaleko Rathenau, sedmdesát kilometrů západně od Berlína. Za dalších osm měsíců pak byla vykopána a během operace "Archivy" převezena do Magdeburgu, kde byla 21. února tajně pohřbena v neoznačeném hrobě pod dlažbou na sovětské základně.
Nakonec byla 4. dubna 1970 těla Braunové, Hitlera a Goebbelsovy rodiny znovu vykopána, spálena a jejich popel rozhozen do řeky Biederitz, přítoku Labe nedaleko Magdeburku. Byly přitom pořízeny dva protokoly. Jeden se týkal otevření hrobů někdejších představitelů Třetí říše a jejich rodin, druhý zničení ostatků těl.
Obava z neonacismu
"Ostatky byly spáleny na hranici nedaleko města Schönebeck, jedenáct kilometrů od Magdeburgu, pak rozdrceny na prach, sebrány a vhozeny do řeky Biederitz," stojí ve druhém protokolu podle Christoforova.
Důvodem této operace bylo předávání vojenské základny NDR a obava, že by se z hrobu někdejšího říšského vůdce mohlo stát pietní místo neonacistů.
Zničení ostatků nařídil sám šéf tehdejší KGB Jurij Andropov. Ten se pak v listopadu 1982 stal generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a zahájil sérii reforem, dokončených později Michailem Gorbačovem.
