Haag - Čína nemá nárok na vody kolem ostrovů v Jihočínském moři. V úterý o tom rozhodl arbitrážní soud v Haagu.
Peking si tím pádem nemůže nárokovat ani zdroje, které se v oblasti nacházejí.
Soud nerozhodoval přímo o tom, jakému státu sporné ostrovy patří. Uvedl nicméně, že žádný ze sporných útesů ve Spratlyho ostrovech Číně nezaručuje exkluzivní hospodářská práva, která si v jejich okolí nárokuje.
Čína už dopředu oznámila, že se rozsudkem nehodlá řídit. Filipíny ho naopak uvítaly.
Rozpor s úmluvou OSN
Čínou deklarované historické nároky na zdroje uvnitř Pekingem vymezené "linie devíti čar" jsou podle úterního rozsudku v rozporu s úmluvou OSN.
Podle soudu Čína nemá nárok na oblast do vzdálenosti 200 námořních mil od útesu Mischief a od Thomasovy mělčiny, které se nacházejí v pásu sporných Spratlyho ostrovů.
Filipíny některá sporná skaliska a mělčiny ve Spratlyho ostrovech vůbec nepovažují za ostrovy, tudíž podle nich nevzniká žádný exkluzivní nárok na teritoriální vody v jejich okolí.
Podle Haagu Čína porušila svrchovaná práva Filipín tím, že v oblasti prozkoumávala možné přírodní zdroje. Porušila i tradiční práva Filipínců na rybolov v okolí mělčiny Scarborough a stavbou umělých ostrovů nenávratně poškodila korálový ekosystém.
Spor arbitrážnímu soudu v roce 2013 předaly právě Filipíny, které za protiprávní považují zejména Pekingem řízenou výstavbu umělých ostrovů.
90 procent moře pro Čínu
Čína si nárokuje zhruba 90 procent z rozlohy Jihočínského moře, včetně ostrovů a útesů, na které si ale činí nároky i další asijské státy.
Experti výsledek ve prospěch Filipín očekávali. Peking ostatně také několikrát dopředu deklaroval, že verdikt soudu neuzná, protože soud k takovému rozhodnutí nemá pravomoc.
Haagský Stálý rozhodčí soud (PCA) přitom o sporu rozhodoval na základě Úmluvy OSN o mořském právu, kterou podepsaly jak Filipíny, tak Čína.
Rozhodnutí je sice závazné, nicméně Haag nemá páky na to, jak ho prosadit. Jedná se ale o precedens: jde o vůbec první mezinárodní verdikt, který se týká této oblasti Jihočínského moře.
Server BBC připomněl, že pokud se Čína skutečně rozhodne rozsudek Haagu ignorovat, poškodí to její mezinárodní reputaci. Objevují se i obavy, že by Čína na rozhodnutí Haagu mohla zareagovat agresivně.
Oblast bohatá na suroviny
Arbitrážní soud nerozhodoval přímo o tom, komu útesy a atoly ve sporných vodách patří. Zabýval se tím, zda vůbec existují územní nároky.
Proto je například důležité i to, zda se v případě sporných ostrovů opravdu jedná o ostrovy, jak tvrdí Čína.
V případě podmořských útesů, které vystupují na hladinu jen občas, státům nevznikají žádné nároky na okolní vody. Jedná-li se o skaliska, která jsou neustále nad vodou, státu, kterému by patřily, vzniká nárok na obklopující vodní plochu do vzdálenosti 12 námořních mil.
Kdyby byly útvary uznány za ostrovy, státu, kterému by byly přiznány, by připadla i vodní plocha do 200 námořních mil okolo ostrovů.
Dlouhodobé spory mezi Čínou a dalšími státy se týkají suverenity nad mořskými oblastmi a Spratlyho a Paracelskými ostrovy, v jejichž okolí se nachází celá řada skalních útvarů, útesů a písčin.
Oblast je bohatá na suroviny a má důležitý význam i co se týče rybolovu a námořní dopravy.
Nároky na sporná území si kromě Číny dělají i Vietnam, Tchaj-wan, Malajsie nebo Brunej.
Several countries have made competing territorial claims over the #SouthChinaSea pic.twitter.com/N9gJmRPKoL
— ABC News 24 (@ABCNews24) July 12, 2016
