V turecké metropoli bude dnes obnoven proces s jednasedmdesáti údajnými útočníky na istanbulské synagogy, britský konzulát a banku z roku 2003. Teroristické útoky si před třemi lety vyžádaly více než 50 obětí.
Jsme neviní, tvrdí obvinění
Všichni z nich odmítají jakékoliv spojení s útoky i Al-Káidou. A to přesto, že se netají sympatiemi k podobným akcím a někteří z nich také minulostí "bojovníků za svobodu." Kromě tureckých občanů se mezi obžalovanými objevila i jména několika Íránců či občanů severoafrických států. Na jejich zapojení do případu upozornily tureckou vládu izraelské úřady.
Předseda Knessetu Reuven Rivlin jen několik týdnů po útocích zveřejnil výsledky vyšetřování izraelské tajné služby. "Zjistili jsme, že jde o Peršany," prohlásil tehdy před reportéry televize CNN.
Důkazy však chybějí jako ve většině podobných případů. Při pohledu na současně napjaté vztahy Izraele a Íránu není podobné obvinění ničím překvapivým, otázkou zůstává, zda pravdivým.
K útoku se hlásí lidé spojení s Al-Káidou
V listopadu 2003 vybuchla před istanbulskými synagogami dvě nákladní auta naložená výbušninou. Mezi mrtvými bylo pouze šest Židů, zbylé oběti tvořily muslimští Turci. Devětadvacetiletý Mesut Cabuk zaútočil na synagogu Bejt Israel, dvaadvacetiletý Gokhan Elaltuntas na synagogu Neve Shalom.
"Když se podíváme na způsob provedení, ukazuje se, že útoky jsou velmi podobné akcím Al-Káidy jinde na světě," prohlásil ihned po útocích jeden z tureckých vyšetřujících. Turecký ministr zahraničí dokonce neváhal přiřknout útok teroristické skupině Al-Káida pouze na základě dohadů a podobností.
K útokům se přihlásilo několik skupin deklarujících přímé kontakty s Al-Káidou. Turecká Fronta velkých východních útočníků, v londýnských novinách Al-Quds Al-Arabíja se psalo o Brigádách Abu Hafs al Masrího, saudsko-arabská média hovořila o muži jménem Abú Mohamed al Ablaj.
Organizátor na cestě do Íránu?
Mezi prvními obžalovanými byl turecký občan, který údajně plánoval výbuch v synagoze Bejt Izrael. Byl majitelem vozu, který na místě explodoval, našel se u něj falešný pas a plány na cestu do Íránu.
Jiný z obžalovaných Fevzi Yitiz měl při předběžném vyšetřování prohlásit, že bin Ládin osobně istanbulské útoky odsouhlasil, i když v plánu byly i útoky na americkou základnu Incirlik nebo lodě americké a izraelské armády v Mersinu.
Argentinský soud bez rozsudku
V červenci 1994 zaútočili teroristé na židovské centrum v Buenos Aires. Při explozi nákladního automobilu a následném pádu sedmipatrové budovy zahynulo 85 osob a na dvěstě bylo zraněno.#reklama
Přestože policie zadržela a obvinila téměř okamžitě 20 Argentinců a 12 íránských občanů, soud začal až o sedm let později, v roce 2001. Za další tři roky byli všichni obžalovaní propuštěni a soud skončil, přestože před ním stanulo více než tisíc svědků.
Argentinský prezident Nestor Kirchner to označil za národní ostudu. Bývalý prezident Carlos Menem totiž musel čelit obvinění, že jeho tajné švýcarské konto je plněno íránskými penězi. Zapojení Íránu se však neprokázalo.
