Haag - Bez přítomnosti obžalovaného začíná v Haagu dvakrát odložený soud s bývalým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžićem.

Karadžić, obviněný z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti, kterých se podle žaloby dopustil během války v Bosně v první polovině 90. let, napsal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), že bude líčení bojkotovat.

A na dnešní zahájení procesu se skutečně nedostavil. Soudci po pantácti minutách rozhodli, že proces bude pokračovat zítra procesem obžaloby.

"Tímto vás informuji, že moje obhajoba na proces, který má začít 26. října, není připravena, pročež se před vás v tomto datu nedostavím," píše Karadžić ve svém dopise, jehož kopii postoupil jeho advokát Peter Robinson agentuře AFP.

Proces měl původně začít už 19. října, dalším odloženým termínem byl 21. říjen.

Karadžić celý proces označuje za politický a jakoukoli vinu popírá. Před soudem se chce hájit sám. V minulosti již několikrát žádal o odklad procesu, aby si prý mohl řádně prostudovat obžalovací spis a připravit svou obhajobu. Jen obžalovací spis má přes 900 000 stran.

Karadžić také žádal, aby byla veškerá obvinění proti němu stažena. Bývalý americký vyjednávač Richard Holbrooke mu prý měl nabídnout imunitu výměnou za to, že se stáhne z veřejného života. Soud ale jeho žádost zamítl. Holbrooke podobnou dohodu také popírá. Karadžić následně požádal o uznání platnosti údajné dohody Radu bezpečnosti OSN.

Karadzić byl zatčen po třinácti letech na útěku loni v Bělehradě. Teď je mu 64 let. V případě usvědčení mu hrozí doživotní vězení.

Z čeho je obviněn

Karadžić čelí celkem jedenácti konkrétním obviněním souvisejícím s válkou v Bosně, ve které v letech 1992-1995 zahynulo na 100 000 lidí.

Genocida: Karadžić je obviněn z toho, že se podílel na genocidě bosenských muslimů a bosenských Chorvatů. Žaloba mu klade za vinu účast ve zločinném spiknutí. To mělo vést k trvalému vyhnání muslimů a Chorvatů z Bosny a Hercegoviny, kterou prohlásil územím bosenských Srbů. Karadžić se měl také spolupodílet na masakru bosenských muslimů ve Srebrenici. Při organizovaných popravách tam zemřelo až 7 000 mužů a chlapců.

Zločiny proti lidskosti: Ve spolupráci s ostatními měl Karadžić naplánovat a přikázat perzekuce bosenských muslimů a Chorvatů a také jim napomáhat. Podle žalobců je zodpovědný za jejich vraždy a pokusy o vyhubení, které byly součástí plánu na jejich trvalé vyhnání ze země.

Válečné zločiny: V letech 1992 až 1995 měl Karadžić spolu s dalšími spolupachateli vykonávat vojenskou strategii, která zahrnovala ostřelování a bombardování Sarajeva. V průběhu 43 měsíců, kdy bylo Sarajevo obklíčeno, zahynuly ve městě tisíce civilistů, včetně dětí. V květnu a červnu 1995 také vojáci bosenských Srbů drželi v zajetí více než 200 příslušníků jednotek OSN. Hrozili, že je zabijí, pokud letadla NATO zaútočí na vojenské cíle bosenských Srbů.