Oslo/Praha - V Norsku začal dlouho očekávaný soud s norským pravicovým extremistou Andersem Behringem Breivikem, který loni v červenci zabil v Oslu a na přilehlém ostrově Utöya 77 lidí. Breivik, jehož norská prokuratura obžalovala z teroristických činů, se k útokům přiznal a hrozí mu trest 21 let vězení. Soudní proces potrvá asi deset týdnů.
Stěžejním tématem soudního jednání bude, zda masakr spáchal mentálně vyšinutý jedinec, nebo člověk reprezentující sílící nespokojenost s norskou otevřeností vůči přistěhovalcům. Soudcům v rozhodování o duševním zdraví obžalovaného měl pomoci názor psychiatrů, ti ale ve dvou nezávislých zprávách dospěli k opačným závěrům.
V první expertize loni na podzim dvojice psychiatrů uvedla, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií a byl i v době činu nepříčetný. V tom případě by nemohl být trestně odpovědný a byl by umístěn na psychiatrické klinice.
Zpráva vyvolala vlnu rozhořčení u lidí, kteří atentáty přežili, i u norské veřejnosti. Kritici poukazovali na to, že tak dobře naplánované činy nemohl provést šílenec.
Breivik se totiž připravoval několik let na útoky, při nichž 22. července nejprve před úřadem norské vlády v centru Osla nastražil nálož, jejíž výbuch si vyžádal osm mrtvých, a poté na táboře mládežnického křídla vládnoucí Norské strany práce na ostrově Utöya postřílel 69 lidí.
Klíčové bude Breivikovo jednání u soudu
V lednu soud nařídil vypracování nové psychiatrické zprávy. Podle dokumentu, který byl odevzdán 10. dubna, je Breivik svéprávný a může jít do vězení. U Breivika se podle zprávy projevuje disociální porucha osobnosti a narcisismus, což však na rozdíl od paranoidní schizofrenie není diagnóza, jež by vedla ke zbavení trestní odpovědnosti, napsal norský deník Verdens Gang.
Podle Breivikova obhájce Geira Lippestada bude vzhledem k neshodě psychiatrů klíčová výpověď obžalovaného a jeho chování u soudu. Prostor k objasnění svých motivů dostane Breivik příští týden od úterka do pátku. Lippestad předem varoval, že jeho klient rozhodně svých činů nebude litovat, ale naopak si patrně postěžuje, že nezašel ještě dál.
U soudu bude podle norských médií svědčit i 61 osob, které atentáty přežily. Mezi svědky obhajoby bude pak předvolána řada kontroverzních osobností norské politické scény. Je mezi nimi kupříkladu radikální islámský duchovní mulla Krekar, který si odpykává pětiletý trest vězení, či bývalý vůdce ultrapravicové Strany pokroku Carl I. Hagen.
Obhajoba chce jejich vystoupeními u soudu dokázat, že válka mezi islámem a Západem je skutečná a že není jen výplodem Breivikovy choré mysli.
Breivik, který své činy spáchal ve jménu boje proti multikulturalismu norské společnosti a obecně islamizaci Evropy, si podle svých obhájců přeje být považován za duševně zdravého, aby bylo bráno vážně politické poselství zveřejněné v jeho 1500stránkovém ideologickém manifestu.
Obhájci budou na žádost svého klienta prosazovat fakt, že je duševně v pořádku, i když to pro Breivika může znamenat ten nejpřísnější trest.
Největší soudní proces v dějinách Norska
Maximální délka trestu vězení, a to i za zločiny jako vražda či terorismus, je v Norsku 21 let. U násilných zločinců, u nichž je riziko opakování činů, ale může soud udělit zvláštní formu trestu zvanou "forvaring".
I zde je maximální hranice 21 roků vězení, ale po této době může soud opakovaně zadržování odsouzeného prodloužit vždy o pět let. To je podle televize TV2 norská verze doživotního vězení a také varianta, k níž podle řady právnických expertů soud dospěje.
Soud s Breivikem je největším soudním procesem v poválečné historii Norska. V Oslu byla přijata výjimečná bezpečnostní opatření, která prý budou obdobná, jako když do norské metropole přijel převzít Nobelovu cenu za mír americký prezident Barack Obama.
Případ bude na místě sledovat na 800 reportérů z více než 200 redakcí z Norska i ze zahraničí a norské veřejnosti, pro niž se datum 22. července stalo traumatickým pojmem jako 11. září pro Američany, se již nyní nelíbí "mediální cirkus", který se kolem soudu rozpoutal.
