Před americkým Nejvyšším soudem včera proběhlo slyšení v případu, který zpochybňuje pravomoc prezidenta Bushe takové tribunály zřizovat.
Soud jednal na popud bývalého řidiče Usámy bin Ládina, Jemence Salima Ahmeda Hamdana, jehož právník tvrdí, že prezident podobné tribunály vůbec zřizovat nemůže.
Většina soudců podle všeho není nakloněna vládním argumentům a očekává se, že bude hlasovat v neprospěch Bushových pravomocí. Pouze nedávno zvolený soudce Samuel Alito a soudce Antonin Scalia, který se již před časem vyjádřil v tom smyslu, že guantánamští zajatci nemají žádná ústavní práva, vojenské tribunály hájili.
Ve hře pravomoci prezidenta i dělba moci
Konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu se může stát jedním z nejvýznamnějších precedentů od druhé světové války, pokud jde o pravomoci prezidenta v oblasti soudnictví a vojenského práva. Zároveň může nově upravit dělbu moci mezi soudy a prezidentem.
Kromě otázky samotné prezidentovy pravomoci zřizovat vojenské tribunály má Nejvyšší soud rozhodnout i o tom, zda mají vězni držení na Guantánamu vůbec přístup k federálním soudům a zda se mohou domáhat ochrany podle Ženevské konvence jako váleční zajatci.
Soud hájí svou příslušnost
Podle zákona o jednání se zajatci, který prezident Bush podepsal teprve 30. prosince, je totiž možnost zajatcům odvolat se k federálnímu soudu velmi omezená.
Podle Bushovy administrativy se tato omezení vztahují na všechny projednávané případy a soud by tak měl Hamdanovo odvolání zamítnout pro nepříslušnost. Jeho obhájci však nesouhlasí a prohlašují, že se Jemenec skutečně může odvolat.
"Jádro názoru vlády je takové, že federální soudnictví vůbec nemůže přezkoumávat rozhodnutí prezidenta učiněná ve jménu boje proti terorismu," řekl univerzitní profesor Neal Katyal, který Salima Ahmeda Hamdana obhajuje.
Většina soudců však včera s vládním názorem nesouhlasila.
Soudce David Souter rázně zpochybnil možnost, že by Kongres přijetím zákona o zacházení se zajatci chtěl vyloučit možnost přístupu k federálnímu soudu. Právo obrátit se na soud je již od třináctého století jedním ze stavebních kamenů anglo-amerického práva.
Zajatci mají mít ochranu podle Ženevské konvence
Někteří soudci včera nesouhlasili ani s argumentem vlády, že vězni držení na Guantánamu nemají právo na ochranu podle Ženevské konvence a nemají status válečných zajatců.
"Pokud tvrdíte, že prezident Bush zřizuje tyto tribunály na základě válečných pravomocí udělených mu Kongresem, jak je možné, že na postavení zajatců se válečné právo už nevztahuje?" ptal se soudce Anthony Kennedy.
Kritizované tribunály prý mají oporu v historii
Tribunály, formálně nazvané vojenské komise, zřídil prezident Bush na vojenské základně v Guantánamu na Kubě krátce po útocích v roce 2001. Organizace bojující za lidská práva je však vytrvale kritizují coby zcela nespravedlivé a neobjektivní.
"Prezident zde nesleduje pouze dočasné uvěznění (ke kterému mu Kongres dal oprávnění), ale věznění trvalé a hodlá vydávat i rozsudky smrti. K tomu používá soudní systém, který vytvořil zcela sám," uvedl Hamdalův právník Katyal.
Generální prokurátor Paul Clement však tvrdí, že Spojené státy podobné tribunály určené k rozhodování o porušení válečného práva už v minulosti používaly.
"Už před devadesáti lety Kongres tuto skutečnost uznal a schválil další používání podobných tribunálů," řekl. "Současný tribunál navíc navázal na existenci podobných soudů během druhé světové války," dodal.
Soud rozhodne v červnu
Jednání o Hamdanově případu se zúčastní osm soudců, devátý John Roberts je z rozhodování vyloučen, protože již v této věci rozhodoval u odvolacího soudu nižšího stupně.
Nerozhodný výsledek by nemohl být podkladem pro závazné rozhodnutí, předcházející výroky odvolacích soudů, které vyznívají ve prospěch vlády, by však zůstaly v platnosti.
Konečné rozhodnutí případu se očekává v červnu.
