Washington - Edward Snowden napsal dopis německé kancléřce Angele Merkelové. Přesněji - špičkám německé politiky. Do Berlína ho poslal po Hansi-Christianu Ströbelem, poslanci Bundestagu za Zelené.
Ströbele se ve čtvrtek se Snowdenem sešel - na utajeném místě v Moskvě spolu mluvili zhruba tři hodiny. Mimo jiné o tom, jak by se dalo zařídit, aby americký whistleblower mohl v Německu vypovídat v kauze odposlechů kancléřky a spol.
Podle německého politického matadora Ströbeleho Snowden vypovídat chce. Výpověď by ale zřejmě musel přednést v Rusku. "Nemůže cestovat nikam do zahraničí, jinak by ztratil svůj současný status," upozornil před časem Snowdenův právník Anatolij Kučerena.
Edward Snowden se navíc zavázal, že nebude vyzrazovat žádné tajné informace (což ho může brzdit například právě v kauze odposlechů Angely Merkelové).
Podle Hanse-Christiana Ströbeleho dal v Moskvě každopádně "jasně najevo, že toho ví velmi mnoho".
Berlín toho chce využít. Po týdnech mlčení vyslali Němci první signál, že si s Edwardem Snowdenem promluví - a rádi. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich v pátek v Berlíně řekl: "Najdeme možnosti, jak tento rozhovor uskutečnit, pokud je pan Snowden připraven s německými místy mluvit."
Snowden by podle Ströbeleho ostatně rád vypovídal i v USA, přímo před Kongresem.
"Neprezentoval se jako nepřítel Ameriky nebo Antiameričan, naopak," zdůraznil německý politik. "Dokumenty, které jsou zveřejňovány, může vysvětlit. Dává pozor, aby americký lid neutrpěl žádné škody."
"Zašli jsme příliš daleko"
Spojené státy zašly ve špehování "občas příliš daleko", připustil v noci na pátek i šéf americké diplomacie John Kerry. Ministr to řekl během videokonference mezi Washingtonem a Londýnem.
Zároveň znovu zdůraznil, co Američané říkají od doby, kdy odposlechy vypluly na povrch: že sběr informací pomohl zmaření teroristických útoků.
Podle agentury AFP jde o "první přiznání z Washingtonu", které uprostřed prudké polemiky mezi Evropou a Spojenými státy o hromadném sledování dat americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA) zaznělo.
"V některých případech, připouštím, stejně jako to učinil prezident (Barack Obama), že některé z těchto akcí zašly příliš daleko, a ujišťujeme, že se to v budoucnu nestane," řekl Kerry doslova.
"Zabránili jsme (ale) tomu, aby letadla padala, budovy explodovaly a lidé byli vražděni, protože jsme byli schopni být včas informováni o úkladech," dodal.
Obamova stopka
Zmírnit škody se snaží i sám prezident Barack Obama. Podle agentury Reuters NSA nařídil, aby ukončila odposlouchávání washingtonských sídel Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB).
Obamův pokyn je podle zdrojů Reuters součástí "přehodnocování amerických zpravodajských aktivit".
Nejmenovaný vládní úředník uvedl, že Obama vydal pokyn ukončit sledování před několika týdny, přibližně ve stejné době, kdy Národní bezpečnostní agentuře nařídil přestat s odposloucháváním sídla OSN v New Yorku.
MMF ani Světová banka zprávu o odposleších nekomentovaly.
"Je to dobrý nápad (omezit sledování ekonomických institucí). Naším nepřítelem je terorismus a na něj bychom se měli zaměřit," komentoval Obamův příkaz expert Loch Johnson.
