* Lotyšská ekonomika dříve rostla nejrychleji v EU, nyní nejrychleji padá * Poslanecká sněmovna schválila návrh na půjčku Lotyšsku ve výši 5,5 miliardy korun * Metropole Riga je svědkem násilných protivládních protestů
Riga - Všech sedmadvacet zemí Evropské unie má kvůli krizi problémy, všichni vykáží letos horší hospodářské výsledky než v uplynulých letech.
Kdo ale zažívá a zažije nejhlubší pád? Lotyšsko. Stát, ještě donedávna označovaný za "baltského ekonomického tygra." Letos však tento tygr bude hodně vypelichaný.
V posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika klesla o šokujících 10,5 procenta. Letošní rok nebude o mnoho lepší: pokles o sedm až osm procent.
To je nejvíce z celé Evropské unie a dokonce víc než například na Ukrajině. Londýnská společnost Capital Economics dokonce předpovídá, že pád může činit během následujících dvou let až dvacet procent.
Nezaměstnanost vystřelila z dřívějších sedmi procent na 8,6. Firmy krachují, banky nepůjčují, lidé protestují.
Několikaletý stavební boom, rychlý růst životní úrovně, snadný přístup k úvěrům a masivní příliv zahraničních investic jsou minulostí. Stát musel převzít kontrolu nad druhou největší lotyšskou bankou Parex.
Minulý týden zemědělci oblehli centrum metropole Rigy a zablokovali všechny dálnice. Na protest proti tomu, že vláda jim nechce finančně pomoci, přestože ceny jejich produktů klesají. Vynutili si tak rezignaci ministra zemědělství.
Lotyšský tvrdý pád na zem po několika letech růstu a prosperity někteří ekonomové srovnávají s krizí v Argentině v roce 2002. Ta tehdy musela radikálně devalvovat měnu a vývoj vyústil k drastickému zchudnutí velké části populace.
Evropská unie ale nenechá svého člena padnout. Pomůže mu částkou 3,1 miliardy eur. Připojí se i Česká republika. Do Rigy pošle 200 milionů eur (zhruba 5,5 miliardy korun).
Poslanecká sněmovna na své dnešní mimořádné schůzi pomoc schválila. Podpořila ji i ČSSD. Návrh počítá s tím, že půjde o sedmiletou bezúročnou půjčku, financovanou vydáním dluhopisů.
"Jde o významný projev solidarity zemí Evropské unie," uvedl ministr financí Miloslav Kalousek.
Riga dostane ze zahraničí celkem 7,5 miliardy eur, zbytek půjčí Mezinárodní měnový fond. Guvernér lotyšské centrální banky také přesvědčuje zahraniční finanční ústavy, aby pomohly stimulovat ekonomiku země.
To se týká zejména švédských bank, které mají v lotyšském bankovním sektoru dominantní postavení (Švédsko má tradičně na Lotyšsko silný hospodářský i kulturní vliv).
Hloubku problémů Lotyšska ilustruje lednová demonstrace před parlamentem, která byla ze všech protikrizových protestů v Evropě zatím nejnásilnější. Policie musela demonstranty rozhánět slzným plynem a obušky, čtyřicet lidí bylo zraněno.
Krize už o jednu věc Lotyše připravila. Vzdali snahu o pořádání mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014, které by ráda hostila i Česká republika.
Lotyšská vláda přiznala, že v současné situaci si to nemůže dovolit. "Jsme v hluboké krizi, nemůžeme zaručit, že bychom rozpočet na šampionát dodrželi," řekl premiér Ivars Godmanis.
