Londýn - Horní komora britského parlamentu, Sněmovna lordů, v úterý přijala další dodatek k návrhu zákona, který má vládě premiérky Theresy Mayové umožnit zahájení procesu vystoupení Británie z Evropské unie. Lordi nově požadují, aby britský parlament schvaloval i konečné dohody země s EU. Minulý týden také navzdory odporu konzervativního kabinetu schválila horní komora dodatek o garanci práv občanů EU po brexitu. Vláda obě změny odmítá. Kvůli dodatkům se musí text vrátit do poslanecké sněmovny a hrozí zpoždění zahájení jednání Britů s Bruselem.
Na úterní hlasování, v němž dodatek podpořilo 366 lordů a 268 bylo proti, reagoval ministr pro brexit David Davis prohlášením, že kabinet se v dolní komoře pokusí oba dodatky zrušit. Vláda má ve Sněmovně lordů menšinu, v poslanecké sněmovně, která text zákona již schválila v navrženém znění, ale disponuje většinou hlasů.
Britská premiérka už dříve uvedla, že zaručit parlamentu, že bude rozhodovat o procesu odchodu z unie, by bylo v tomto okamžiku neopatrné. Vysvětlila, že by to mohlo povzbudit EU k tomu, aby Británii navrhla nevýhodnou smlouvu v naději, že zákonodárci poté zablokují odchod země z bloku.
Například šéf opozičních liberálních demokratů Dick Newby ale označil tvrzení Mayové za "směšné". "Je nutné, aby rozhodoval parlament," zdůraznil. Varoval, že zamýšlený postup vlády při brexitu může vést k tomu, že Spojené království odejde z unie bez uzavření dohod s dosavadními 27 partnery.
Premiérka chce aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy a tím zahájit vyjednávání podmínek brexitu do konce tohoto měsíce. Podle některých britských zdrojů doufala, že se tak stane už na čtvrtečním summitu EU v Bruselu. Návrat návrhu zákona o brexitu k novému projednání v dolní komoře to ale znemožňuje.
