Varšava (od naší spolupracovnice) - Svíčky a květiny na náměstích a pietní akce po celém Polsku.
Právě ty ve středu připomněly leteckou katastrofu, která v roce 2010 vzala poblíž ruského Smolensku životy 96 lidí, a to včetně bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského.
Tragédie je i po letech politickou rozbuškou, která rozděluje Poláky, ale také ovlivňuje vztahy Polska a Ruska.
Výročí navíc poznamenalo dohadování o velikosti pomníku obětem.
Obětí pronásledování i po smrti
Dcera zesnulého prezidenta Marta Kaczyńská položila květiny k hrobu svých rodičů v Krakově. V rozhovoru pro portál wpolityce.pl uvedla, že její otec je i po smrti "obětí pronásledování". Lidé, kteří proti němu bojovali a diskreditovali ho, podle ní v tomto úsilí stále pokračují.
Od časného rána zástupci opoziční strany Právo a Spravedlnost (PiS) montovali před prezidentským palácem ve Varšavě dřevěný kříž. Později tam vznikl i symbolický kříž ze zapálených svíček. Poklonit se přišel i bratr zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczyński.
Také premiér Donald Tusk se zúčastnil pietních akcí konkurujících těm, které organizovala opozice.
"Upřímně věřím, že v Polsku nastane den, kdy toto smutné, tragické výročí nebude Poláky rozdělovat a umožní společnou reflexi a modlitbu bez špatných emocí," řekl.
Vedle národních vlajek se totiž v ulicích objevovaly i protivládní transparenty s nápisy jako "Jste nepřátelé Polska" nebo "Očistíme vlast od jejích hrobníků".
Pád Tu-154
Při katastrofě poblíž Smolensku zahynuli všichni cestující i posádka speciálu Tu-154, který přepravoval polskou delegaci k účasti na pietní akci u masového hrobu obětí stalinského režimu v obci Katyň.
Delegace směřovala na místo, kde v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD popravila přes 22 tisíc polských důstojníků. Letoun se za špatné viditelnosti zachytil o větve stromů a v silné mlze se zřítil v lese poblíž pomníku.
Experti zjistili pochybení posádky, dosud se však nemohou shodnout na odpovědnosti za nehodu.
A co pravda o Smolensku?
Stoupenci opozice mezitím volali v ulicích po odstoupení Tuska i prezidenta a vyzývali ke zveřejnění "pravdy o Smolensku".
Mladí lidé provolávali hesla jako "Komorowski ven do Moskvy" nebo "Tusk a Komorovski jsou Putunovi přátelé". Sepisovali také petici s výzvou k vytvoření mezinárodní komise, která by zjistila "skutečné příčiny katastrofy".
Politické rozepře bolestně nesou pozůstali obětí. Izabella Sariuszová-Skapská z Federace katyňských rodin, jejíž otec zahynul při katastrofě, tvrdí, že atmosféra, která vznikla ve společnosti, "neprospívá hledání pravdy".
"Každého, kdo přijíždí do Varšavy s transparentem a plakátem, bych se zeptala, zda by dokázali alespoň vyjmenovat všech 96 obětí katastrofy," uvedla. Když lidé budou jen křičet, že chtějí znát pravdu, pak jim odpovím, že "o pravdu se nevřeští, ale bojuje", dodala. Tvrzení o atentátu jsou podle ní "čirou politikou".
Připustila, že někteří pozůstalí by si možná přáli potvrzení této teorie, aby "se jejich blízcí stali hrdiny nějaké nové, vznešené historie, nikoli jen oběťmi tragického případu".
Modlitby v katyňském lese
Modlitby a smuteční proslovy zněly také v katyňském lese, kde se neštěstí událo. Ani tam nechyběl politický akcent.
Duchovní Aleksander Jacyniak, který sloužil mši na místě tragédie, vyzval rovněž k vytvoření mezinárodní komise, která by definitivně zhodnotila příčiny tragédie. Ačkoli oficiální důvody již byly zveřejněny před více než dvěma léty, polští experti je podle kněze nemohou pochopit. O tom prý svědčí i debaty, které se rozpoutaly v minulých dnech.
Poklonit se památce obětí společně s polskou delegací přišli k místu nehody také zástupci vedení Smolenské oblasti. Gubernátor Aleksej Ostrovskij prohlásil, že si Rusové uvědomují, "jak důležitá je pro Poláky smolenská tragédie".
Slíbil, že ruské úřady budou věnovat místu, které navštěvuje hodně polských občanů, náležitou péči. Zároveň se však vyhnul odpovědi na otázku, kdy na místě neštěstí vnikne pomník, na jehož postavení se obě země dohodly již loni. Nyní se překvapivě přou o to, jakou plochu by měl celý komplex zabrat.
Ostrovskij před několika dny ruskému listu Izvěstija řekl, že by si Poláci přáli, aby se celý památkový komplex rozkládal asi na deseti hektarech. S tím však podle něj ruské úřady nemohou souhlasit. Bývalí sovětští účastníci druhé světové války by to podle něj "nepochopili".
Tahanice o místo
Podle listu Izvěstija polské úřady počítají s tím, že na místě tragédie vznikne mimo samotného pomníku také kaplička, muzeum a parkoviště.
Vedení Smolenské oblasti ovšem podle agentury RIA tvrdí, že neobdrželo od polské strany žádost o vyčlenění 100 tisíc metrů čtverečních a podle loni schváleného projektu by se pomník měl stavět na ploše 400 metrů čtverečních. "S výstavbou žádných kaplí nebo muzeí se nepočítá," citovala ruská státní agentura RIA mluvčího oblasti.
Polské ministerstvo kultury ovšem tvrdí, že výstavba pomníku si vyžádá přinejmenším plochu o velikosti 1200 metrů čtverečních. Mělo by se prý jednat o žulovou stěnu se jmény obětí, dlouhou asi 115 metrů.
Spolu s příjezdovou cestou pak komplex zabere více než 1200 metrů. Mělo se prý za to, že už v květnu by měla být plocha k dispozici a sám pomník by pak mohl být odhalen při příštím výročí tragédie.
Prvně exhumace
Ostrovskij při středeční pietní akci uvedl, že pomník na místě katastrofy "určitě vznikne". Zároveň ale uvedl, že je těžké zatím říci kdy. Podle něj je nezbytné nejprve exhumovat ostatky sovětských vojáků, kteří v této oblasti zahynuli za druhé světové války. Toho se prý domáhají ruští veteráni. "Máme společnou sovětskou minulost," uvedl podle serveru gazeta.pl.
Poláky tak prý poněkud popudil. "Na takovém místě, několik kilometrů od Katyně, to znělo dvojsmyslně."
