Slováci si otevřeli cestu ke zrušení Mečiarových amnestií. Poslanci schválili změnu ústavy

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 3. 2017 18:11
Slovenští poslanci schválili ústavní novelu, která umožňuje zrušení sporných amnestií souvisejících s únosem syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Zmíněné amnestie vydal v roce 1998 Vladimír Mečiar, jehož vládu Kováč vytrvale kritizoval. Z únosu byla podezřelá slovenská tajná služba SIS.
Vladimir Mečiar. Za jeho vlády došlo k únosu syna prezidenta.
Vladimir Mečiar. Za jeho vlády došlo k únosu syna prezidenta. | Foto: Pavol Urbi, Aktualne.sk

Bratislava - Slovenský parlament ve čtvrtek schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Z únosu Kováčova syna do Rakouska za vlády premiéra Vladimíra Mečiara byla podezřelá slovenská tajná služba SIS. Zmiňované amnestie vydal v roce 1998 Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

"Je to důležitý okamžik. Může znamenat, že černá skvrna, která byla zapříčiněna amnestiemi pana Mečiara, může zmizet. Věřím, že jsme vykročili na cestu, která znamená návrat spravedlnosti i v této věci do naší země," řekl novinářům předseda vládní strany Most-Híd Béla Bugár. Dodal, že samotné zrušení amnestií by sněmovna mohla projednat již příští týden. Předtím musí ústavní novela, kterou při hlasování podpořilo 124 ze 146 přítomných poslanců, vyjít po podpisu prezidentem ve Sbírce zákonů.

Změnou ústavy dal parlament zákonodárcům pravomoc, aby mohli třípětinovou většinou 150členné sněmovny zrušit prezidentské milosti a amnestie, pokud odporují principům demokratického a právního státu. Tato možnost se podle ústavní novely bude vztahovat i na zmiňované Mečiarovy kroky. Rozhodnutí o zrušení amnestií a milostí bude zároveň automaticky podléhat kontrole ústavním soudem. Pokud soud v určené lhůtě anulaci amnestií neodmítne, rozhodnutí sněmovny bude platné.

Opozice neuspěla kromě jiného s návrhem, aby rozhodnutí o zrušení amnestií automaticky neposuzovali ústavní soudci, z nichž jeden byl v minulosti poslancem Mečiarova hnutí HZDS. Naopak, do ústavní novely bylo doplněno obecné ustanovení, podle kterého by trestní stíhání pachatelů únosu Kováčova syna nemělo být promlčeno.

Největší opoziční strany dříve předložily do sněmovny vlastní návrh ústavního zákona, kterým by sněmovna zrušila pouze Mečiarovy amnestie. Hned několik podobných návrhů parlament již v minulosti odmítl. Například premiér Robert Fico dříve opakovaně tvrdil, že Mečiarovy amnestie jsou sice nemorální, ale zároveň právně nezrušitelné. Poslanci Ficovy strany Směr - sociální demokracie ústavní novelu ale podpořili.

Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německý soud pak stíhání Kováče mladšího zastavil.

Slovenská prokuratura již v roce 2000 podala v souvislosti s únosem exprezidentova syna obžalobu na 13 osob včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexu. Soud trestní stíhání ale zastavil právě kvůli amnestiím.

Zmiňované Mečiarovy amnestie se vztahovaly také na aféru kolem zmařeného referenda o vstupu země do NATO a o přímé volbě prezidenta v roce 1997.

Spolu se zrušením Mečiarových amnestií by měla být podle koalice zrušena i milost, kterou v aféře Technopol exprezident Kováč udělil svému synovi. Bývalý prezident, který zemřel loni ve věku 86 let, tak podle dřívějších informací rozhodl z důvodu, aby slovenské úřady vrátily jeho synovi pas a ten mohl vycestovat do Německa k výpovědi v kauze Technopol.

Opozice neuspěla s návrhem, aby byly zrušeny i další Kováčovy milosti v kauze Technopol. Jedna z milostí se týká kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera, který se stal v minulosti známým kromě jiného kvůli neúspěšnému pokusu o převzetí soukromé televize Markíza pomocí pracovníků bezpečnostní služby.

Klausovy amnestie se s tím nedají srovnat, vždy jde o citlivé téma, u nás se ale týkají únosu a smrti, říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy