reklama
 
 

Muž, který se vzepřel Mečiarovi. Zemřel první slovenský prezident Michal Kováč, bylo mu 86 let

Aktualizováno 5. 10. 2016 23:09
Ve věku 86 let zemřel první slovenský prezident Michal Kováč. Kováč byl slovenským prezidentem v letech 1993 až 1998. Funkční období prvního prezidenta Slovenské republiky bylo poznamenáno spory s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Do vysoké politiky vstoupil Kováč v prosinci 1989, kdy byl jmenován ministrem financí slovenské vlády. Státní pokladnu řídil do května 1991. Od června do prosince 1992 předsedal Federálnímu shromáždění ČSFR.

Bratislava – Po krátké nemoci ve středu zemřel první slovenský prezident Michal Kováč. Bylo mu 86 let. Informaci potvrdila agentuře TASR rodina.

Kováč skonal v bratislavské Nemocnici sv. Michala, kam byl v pátek převezen po problémech s dýcháním. "Navzdory úsilí lékařů (exprezident) zemřel krátce před 20:00 na selhání srdce," řekl agentuře ČTK mluvčí ministerstva vnitra Petr Lazarov.

"Byl prezidentem ve složitém období, kdy se sváděl bezohledný a doslova surový zápas o vnitřní charakter a budoucnost Slovenské republiky. Pan prezident Kováč v tomto zápasu obstál a svým působením pomohl Slovensku nesejít úplně z cesty, která nás potom postupně přivedla do evropské rodiny svobodných národů a států. I jeho zásluhou," reagoval prezident Andrej Kiska.

"S lítostí jsem přijal zprávu o úmrtí prvního slovenského prezidenta. Spojovali nás vynikající mezilidské vztahy – profesionální i osobní," napsal v prohlášení premiér Robert Fico, jehož strana v minulosti nepodpořila ve sněmovně návrhy na zrušení Mečiarových amnestií.

Jménem české vlády vyjádřil lítost nad Kováčovým odchodem premiér Bohuslav Sobotka, který vyzdvihl exprezidentův přínos pro vztahy Česka s východním sousedem.

Kováč v posledních letech trpěl Parkinsonovou chorobou a dalšími zdravotními problémy. Letos šlo již o jeho třetí hospitalizaci kvůli zvýšenému pulsu a problémům s dýcháním.

Kováč byl prvním prezidentem Slovenska po rozpadu československé federace. Jeho funkční období v letech 1993 až 1998 poznamenaly spory s tehdejším autoritářským premiérem Vladimírem Mečiarem.

Odpočítávání i únos syna

Michal Kováč se narodil 5. srpna 1930 v obci Ľubiša v okrese Humenné. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Řadu let působil na různých postech ve Státní bance Československé a krátce v londýnské pobočce Živnobanky. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ. V 80. letech byl vědeckovýzkumným pracovníkem Ústředního ústavu národohospodářského plánování.

Do vysoké politiky vstoupil Kováč v prosinci 1989, kdy byl jmenován ministrem financí slovenské vlády. Státní pokladnu řídil do května 1991. Od června do prosince 1992 předsedal Federálnímu shromáždění ČSFR. Na prezidenta ho v únoru 1993 navrhla mateřská HZDS.

Po zvolení v polovině února 1993 Kováče mnozí pozorovatelé považovali za málo výraznou osobnost, která nebude s to naplnit představy nadstranického prezidenta a vzepřít se tlaku mateřského hnutí.

Rozpory mezi Kováčem a Mečiarem se vyhrotily zejména poté, co Kováč na jaře 1993 odmítl jmenovat Mečiarova spojence Ivana Lexu šéfem Slovenské informační služby (SIS). Kováčovy dny v prezidentském křesle později odpočítávala elektronická tabule na budově proti jeho sídlu, kterou tam zřejmě nainstalovali jeho oponenti.

Kováčovy zápasy s vládní koalicí, nejostřeji vyhrocené v až "příliš osobním" sporu s bývalým spolupracovníkem a nynějším úhlavním nepřítelem – premiérem Mečiarem – mnohdy doslova braly dech zahraničním diplomatickým kruhům.

Kováč se dočkal také únosu vlastního syna, mnoha pokusů o diskreditaci své osoby i rodiny, a dokonce i neústavních pokusů vyslovit mu nedůvěru. Mečiarovi ale nakonec připravil první vnitropolitickou prohru – nesplnil mu sen o své abdikaci před ukončením volebního období.

Omluva Ivanu Lexovi

Nejznámější kauzou byl únos jednoho z exprezidentových dvou synů Michala Kováče mladšího v roce 1995, z něhož byla podezřelá SIS. Podle tehdejších informací publikovaných ve slovenských médiích byl únos údajně organizován tajnou službou s cílem přimět prezidenta Kováče k odstoupení.

V listopadu 2012 ale potvrdil slovenský ústavní soud verdikt, podle něhož se exprezident Kováč měl bývalému šéfovi SIS Ivanu Lexovi omluvit za to, že ho obvinil z únosu svého syna a zaplatit mu odškodné.

Z vysoké politiky se Kováč stáhl v roce 1999, kdy odstoupil z volby hlavy státu. V roce 2000 mu jeho nástupce v prezidentském křesle Rudolf Schuster udělil řád Ĺudovíta Štúra I. třídy.

autoři: Zahraničí, ČTK | 5. 10. 2016 20:34

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama