Muž, který se vzepřel Mečiarovi. Zemřel první slovenský prezident Michal Kováč, bylo mu 86 let

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 5. 10. 2016 23:09
Ve věku 86 let zemřel první slovenský prezident Michal Kováč. Kováč byl slovenským prezidentem v letech 1993 až 1998. Funkční období prvního prezidenta Slovenské republiky bylo poznamenáno spory s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Do vysoké politiky vstoupil Kováč v prosinci 1989, kdy byl jmenován ministrem financí slovenské vlády. Státní pokladnu řídil do května 1991. Od června do prosince 1992 předsedal Federálnímu shromáždění ČSFR.
Michal Kováč.
Michal Kováč. | Foto: ČTK

Bratislava – Po krátké nemoci ve středu zemřel první slovenský prezident Michal Kováč. Bylo mu 86 let. Informaci potvrdila agentuře TASR rodina.

Kováč skonal v bratislavské Nemocnici sv. Michala, kam byl v pátek převezen po problémech s dýcháním. "Navzdory úsilí lékařů (exprezident) zemřel krátce před 20:00 na selhání srdce," řekl agentuře ČTK mluvčí ministerstva vnitra Petr Lazarov.

"Byl prezidentem ve složitém období, kdy se sváděl bezohledný a doslova surový zápas o vnitřní charakter a budoucnost Slovenské republiky. Pan prezident Kováč v tomto zápasu obstál a svým působením pomohl Slovensku nesejít úplně z cesty, která nás potom postupně přivedla do evropské rodiny svobodných národů a států. I jeho zásluhou," reagoval prezident Andrej Kiska.

"S lítostí jsem přijal zprávu o úmrtí prvního slovenského prezidenta. Spojovali nás vynikající mezilidské vztahy – profesionální i osobní," napsal v prohlášení premiér Robert Fico, jehož strana v minulosti nepodpořila ve sněmovně návrhy na zrušení Mečiarových amnestií.

Jménem české vlády vyjádřil lítost nad Kováčovým odchodem premiér Bohuslav Sobotka, který vyzdvihl exprezidentův přínos pro vztahy Česka s východním sousedem.

Kováč v posledních letech trpěl Parkinsonovou chorobou a dalšími zdravotními problémy. Letos šlo již o jeho třetí hospitalizaci kvůli zvýšenému pulsu a problémům s dýcháním.

Kováč byl prvním prezidentem Slovenska po rozpadu československé federace. Jeho funkční období v letech 1993 až 1998 poznamenaly spory s tehdejším autoritářským premiérem Vladimírem Mečiarem.

Odpočítávání i únos syna

Michal Kováč se narodil 5. srpna 1930 v obci Ľubiša v okrese Humenné. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Řadu let působil na různých postech ve Státní bance Československé a krátce v londýnské pobočce Živnobanky. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ. V 80. letech byl vědeckovýzkumným pracovníkem Ústředního ústavu národohospodářského plánování.

Do vysoké politiky vstoupil Kováč v prosinci 1989, kdy byl jmenován ministrem financí slovenské vlády. Státní pokladnu řídil do května 1991. Od června do prosince 1992 předsedal Federálnímu shromáždění ČSFR. Na prezidenta ho v únoru 1993 navrhla mateřská HZDS.

Po zvolení v polovině února 1993 Kováče mnozí pozorovatelé považovali za málo výraznou osobnost, která nebude s to naplnit představy nadstranického prezidenta a vzepřít se tlaku mateřského hnutí.

Rozpory mezi Kováčem a Mečiarem se vyhrotily zejména poté, co Kováč na jaře 1993 odmítl jmenovat Mečiarova spojence Ivana Lexu šéfem Slovenské informační služby (SIS). Kováčovy dny v prezidentském křesle později odpočítávala elektronická tabule na budově proti jeho sídlu, kterou tam zřejmě nainstalovali jeho oponenti.

Kováčovy zápasy s vládní koalicí, nejostřeji vyhrocené v až "příliš osobním" sporu s bývalým spolupracovníkem a nynějším úhlavním nepřítelem – premiérem Mečiarem – mnohdy doslova braly dech zahraničním diplomatickým kruhům.

Kováč se dočkal také únosu vlastního syna, mnoha pokusů o diskreditaci své osoby i rodiny, a dokonce i neústavních pokusů vyslovit mu nedůvěru. Mečiarovi ale nakonec připravil první vnitropolitickou prohru – nesplnil mu sen o své abdikaci před ukončením volebního období.

Omluva Ivanu Lexovi

Nejznámější kauzou byl únos jednoho z exprezidentových dvou synů Michala Kováče mladšího v roce 1995, z něhož byla podezřelá SIS. Podle tehdejších informací publikovaných ve slovenských médiích byl únos údajně organizován tajnou službou s cílem přimět prezidenta Kováče k odstoupení.

V listopadu 2012 ale potvrdil slovenský ústavní soud verdikt, podle něhož se exprezident Kováč měl bývalému šéfovi SIS Ivanu Lexovi omluvit za to, že ho obvinil z únosu svého syna a zaplatit mu odškodné.

Z vysoké politiky se Kováč stáhl v roce 1999, kdy odstoupil z volby hlavy státu. V roce 2000 mu jeho nástupce v prezidentském křesle Rudolf Schuster udělil řád Ĺudovíta Štúra I. třídy.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy