Bratislava - Stereotyp, podle něhož jsou Romové největšími příjemci sociálních dávek na Slovensku, je naprosto mylný.
Pomoc v hmotné nouzi totiž v největší míře neproudí do romských osad, kde žijí početné rodiny, ale do kapes mladých, bezdětných a nezaměstnaných etnických Slováků.
Vyplývá to ze studie Světové obchodní organizace (WTO), o jejíž vypracování požádalo slovenské ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ukázalo se, že dávky v hmotné nouzi pobírají zejména svobodní a bezdětní Slováci ve věku 25 až 26 let. Mladší občané do statistik zahrnuti nejsou, protože stát u lidí do 25 let zohledňuje i příjem rodičů.
Bezdětní jednotlivci vyčerpají až 62 procent poskytovaných dávek. Naopak páry starající se o více než čtyři děti zatěžují státní rozpočet nejméně - proudí k nim 3 % z vyplaceného obnosu peněz.
Součást rasistického stereotypu
Podle ředitele slovenského Fondu sociálního rozvoje Marka Hojsíka výsledky analýzy jasně vyvracejí dosavadní představu, že peníze ve významné míře pobírají obyvatelé romských komunit.
"Ukazuje se to jako nepravdivé, jde spíš o součást negativního rasistického stereotypu. Pro marginalizované romské komunity jsou totiž typické mnohodětné rodiny," vysvětlil Hojsík deníku SME.
Romové navíc podle něj často nemají na dávky v hmotné nouzi nárok, protože už pobírají rodičovské příspěvky.
Podle socioložky Zuzany Kusé je ale také problém v tom, že Romové často žijí v chatrčích, přičemž příspěvek na bydlení mohou získat pouze v legálním příbytku. Podle slovenských zákonů navíc stačí, aby někdo z rodiny pobýval v zahraničí, a nárok na dávky ztratí všichni.
Právě kontrola a omezování vyplácení sociálních dávek se u našich východních sousedů stalo jedním z předvolebních témat.
Podle již zmiňovaného ředitele slovenského Fondu sociálního rozvoje Marka Hojsíka mají někteří politici při ospravedlňování omezování sociální pomoci tendenci apelovat na předsudky proti Romům.
