Praha/Skalica (Slovensko) - Trilogií "Někomu život, někomu smrt", "Anthropoid", "Heydrich" a mnoha dalšími výjimečnými publikacemi se Jaroslav Čvančara zařadil k předním českým odborníkům na období protektorátu a získal velké renomé i v zahraničí.
"Jaroslav Čvančara přistupuje k dějinám druhé světové války - tedy i ve vztahu k Slovensku - neobyčejně korektně, otevřeně a přesvědčivě. To byl hlavní důvod, proč se porota jednomyslně rozhodla mu cenu Asociace spisovatelů Slovenska udělit," vysvětluje Jozef Leikert.
Oceňuje i to, že Čvančara - na rozdíl od mnoha historiků - nedělá například z parašutisty Slováka Josefa Gabčíka (i v rodném listu je křestní jméno velitele paraskupiny Anthropoid uvedeno jako Josef - pozn. red.) Čecha.
"On vždy připomínal, že Gabčík je Slovák. Nezakrýval slovenský podíl na jedné z nejvýznamnějších akcí protinacistického odboje - atentátu na Heydricha," dodává profesor.
Porota, která rozhodovala o udělení ceny, hlasovala pro Čvančaru jednomyslně.
Silné příběhy
Unikátní snímky s vysvětlujícími popisky Čvančara ve svých publikacích povýšil podle Leikerta na silné lidské příběhy a poutavé dramatické osudy.
"Jde o velmi zvláštní a ojedinělý druh literatury faktu. Vlastně se podobá až detektivnímu sledování při sestavovaní textů a obrazu o lidech, kteří se uměli postavit zlu," říká Leikert.
A nic už na tom podle Leikerta nezmění ani fakt, že Čvančarovy knihy vykrádají dnes mnozí publicisté či historici, kteří neměli jako on vůli "vysedět" svá díla v archivech a ověřit si pak další fakta v terénu.
Čvančara patří i podle Vojtěcha Šusteka z Archivu hlavního města Prahy k badatelům, kteří své poznatky, cenné archiválie či jiné artefakty o akcích československých parašutistů vysazených do protektorátu shromažďovali už od šedesátých let minulého století.
"Dokonce bych řekl, že se do toho pustil jako jeden z prvních, takže se osobně poznal i s mnohými parašutistickými legendami anebo odbojáři, o nichž tehdejší komunistický režim seč mohl mlčel," říká Šustek.
Čvančarovy práce jsou proto podle archiváře v mnoha směrech průkopnické. Opírají se totiž o unikátní a neobyčejně rozsáhlý soubor fotografií či nenahraditelných dobových dokumentů.
"Znám jen málo lidí, kteří jsou v bádání o letech nacistické okupace tak vytrvalí a důslední," míní Šustek. Ohlas ze zahraničí musel prý v podobě ceny Vojtěcha Zamarovského (zakladatele žánru literatury faktu v Československu - pozn. red.) jednou přijít.
Je to zadostiučinění
Cena Asociace spisovatelů Slovenska je pro Jaroslava Čvančaru (kdysi písmomalíře, pedagoga a stále ještě šéfa country skupiny Taxmeni - pozn. red.) velkým zadostiučiněním.
"Stále mě ovšem mrzí jedna věc: o encyklopedii domácího a zahraničního odboje v letech nacistické okupace se tu stále jen žvaní," říká.
"Ať už jde o parašutisty, partyzány, odbojáře, anebo československé jednotky na Západě či Východě. Pořád nic. Tohle není práce pro jednotlivce, ale kolektiv expertů," říká autor, jenž svým dílem vytvořil ke zmíněné encyklopedii solidní základ.
