Washington - Nastupující americký prezident Barack Obama během své předvolební kampaně sliboval, že Americe přinese "změnu" a skoncuje s politikou George Bushe a vlivem lobbistů ve Washingtonu i s mizernou pověstí USA jako válečnické země ignorující lidská práva.
Někteří považovali tyto sliby za pouhou předvolební rétoriku, jiní upozorňovali, že jde o nereálný idealismus. Mnoho lidí jim však věřilo.
A je to právě tato posledně jmenovaná skupina, které musí v poslední době padat údivem čelist. Někteří z těch, kdo byli jmenováni do vysokých postů Obamovy administrativy, totiž naprosto přesně zosobňují ty neduhy, které dřívější demokratický kandidát s tak velkou oblibou kritizoval.
Clintonovská recyklace
Už v prosinci Obama "překvapil" zvýšenou recyklací jmen z bývalé administrativy Billa Clintona (Hillary Clintonová, John Podesta, Susane Riceová, Eric Holder, Bill Richardson, Gregory Craig, Lawrence Summers aj.) i svým velmi konzervativním ekonomickým týmem.
Ministrem financí se stane současný šéf newyorské pobočky Federálního rezervního systému (FED) Timothy Geithner, který byl po celý minulý rok jedním ze tří nejdůležitějších architektů vládního pokusu zastavit propady na amerických burzách
Lawrence Summers coby Clintonův ministr financí kladl důkaz na deregulaci a vyrovnaný rozpočet, zatímco třetí muž týmu Paul Volcker řídil FED v době úřadování prezidentů Jimmyho Cartera a Ronalda Reagana.
Je to ale především Obamův národněbezpečnostní tým, jenž může vzbuzovat rozpaky stoupenců nastavení nového kurzu, který Obama během kampaně tak ohnivě propagoval. Jména kandidátů na tři klíčové posty oznámená v posledních dnech shodně zvedají skeptikům obočí, i když každé z jiného důvodu.
Amatér a pro-suhartovský generál
Nejvíce pozornosti médií vzbudilo jmenování nového šéfa CIA. Má jím být Leon Panetta. Ten si sice vysloužil ostruhy jako - jak jinak - důležitý člen Clintonovy administrativy, kde zastával například místo šéfa prezidentovy kanceláře, nemá však žádnou zkušenost s prací v tajných službách.
Jeho jmenování tak kritizovali nejen republikánští, ale i demokratičtí experti.
Obama si údajně původně vybral svého poradce Johna Brennana, který dříve vedl Národní protiteroristické centrum (NCTC), nedostatečně však vystupoval proti kontroverzním vyslýchacím praktikám CIA během Bushovy administrativy.
Otázka lidských práv však zvoní v uších kritiků i u jiné osoby.
Společně s Panettou bylo oznámeno i jméno ředitele pro národní výzvědné služby (DNI) koordinujícího práci všech špionážních agentur. Stane se jím admirál Dennis Blair a ten má na hlavě více másla než Brennan.
Jako šéf velení ozbrojených sil USA v Tichomoří byl totiž podle investigativního novináře Allana Nairna klíčovým mužem při krvavém indonéském zásahu na Východním Timoru v devadesátých letech.
Podle tajných kabelogramů, které Nairn získal v roce 1999, tedy v době probíhajících masakrů východotimorských civilistů pro-indonéskými milicemi, Blair v té době - v rozporu s rozkazy svých vlastních nadřízených - ujišťoval indonéské generály o neutuchající podpoře USA.
Pro-timorští aktivisté už poslali Obamovi dopis se stovkami podpisů, kde na tato fakta upozorňují.
Lobbista a Bushův muž
Posledním ohlášeným jménem je William J. Lynn nejmladší, viceprezident společnosti Raytheon, která je největším světovým výrobcem naváděných raket s obratem za rok 2007 ve výši 21,3 miliardy dolarů. Až do července minulého roku byl Lynn u společnosti registrován i jako lobbista.
Obama si Lynna vybral coby prvního náměstka ministra obrany, a dal tak těžkou ránu svým slibům, že ve Washingtonu skoncuje s vlivem lobbistů a zájmových skupin, i vlastnímu pravidlu, že žádný jím jmenovaný člověk nebude pracovat po dva roky v oblastech, které se "přímo a podstatně týkají jejich předchozího zaměstnavatele".
Experti rovněž upozorňují, že staronový šéf Pentagonu Robert Gates nepatřil k příznivcům rychlého stažení z Iráku a že bude s takovým ministrem obrany velmi obtížné přesvědčit armádu, aby se přání prezidenta podřídila.
