Kyjev - Pionýrský tábor Artěk na Krymu patřil mezi výkladní skříně sovětského režimu.
Od svého založení v roce 1925 byl součástí oficiální propagandy jako místo, kam se za odměnu podívají ti nejaktivnější a nejuvědomělejší pionýři z celého světa. Jakýsi ráj na zemi, kde se přátelí šťastné děti ze všech koutů zeměkoule
Na pobřeží Černého moře se od otevření obrovského tábora v roce 1925 vystřídaly statisíce dětí, v mnoha případech šlo o potomky stranických a státních prominentů ze Sovětského svazu, z jiných komunistických zemí nebo z politických stran, které sympatizovaly se sovětským systémem.
Po rozpadu SSSR zmizela internacionalistická komunistická ideologie, pionýrská organizace i sochy a kresby Lenina (Artěk se oficiálně jmenoval Mezinárodní pionýrský tábor V.I.Lenina).
Sám tábor ale přežil. Přejmenoval se na Mezinárodní dětské centrum Artěk. Jezdí sem buď děti, kterým to rodiče zaplatí, nebo ti, kterým to z nejrůznějších důvodů platí jejich státy. Tělesně postižení, sirotci nebo děti pocházející ze sociálně slabších rodin většinou na teritoriu bývalého SSSR.
Nyní to ale vypadá, že dny Artěku jsou 84 let po jeho otevření sečteny. Tábor má dluhy, zaměstnanci nedostávají výplaty a letos v zimě byl poprvé dočasně uzavřen.
Proti tomu se šíří protesty zejména v Rusku. Podle agentury ČTK chtějí zabránit konci Artěku někteří poslanci Státní dumy, moskevská radnice a také bývalý předseda sovětského Komsomolu Boris Pastuchov.
"Jestli to bude nutné, seženeme nejen 59 milionů hřiven potřebných k přežití tábora, ale i 59 milionů dolarů," cituje ČTK Pastuchova.
Rusové tvrdí, že ukrajinská vláda záměrně vede Artěk k bankrotu, protože mimořádně lukrativní pozemky si chtějí mezi sebe rozdělit ukrajinští developeři.
Krymské pobřeží je velmi atraktivní, ostatně v minulosti zde měli letní sídla car Mikuláš II. a následně i sovětští vůdcové. Včetně Michaila Gorbačova, který zde byl v době puče proti němu v srpnu 1991 dokonce několik dní zadržován.
Na Krym jezdili pravidelně trávit dovolenou státníci spřátelených zemí, i když Gustáv Husák sem podle svědků jezdil nerad a přemáhal se jen kvůli tomu, aby neurazil Leonida Brežněva.
Řada státníků se během svých návštěv SSSR zastavila i v Artěku.
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko ve středu pověřil premiérku Julii Tymošenkovou, aby se začala problémy tábora zabývat. "Znepokojují mne informace v médiích o tom, že si prý přejeme zánik tábora a chceme na tom vydělat," citovala ukrajinského prezidenta agentura Interfax.
