K Západnímu břehu se upínají naděje zahraničních politiků, kteří v reakci na znovuotevření konfliktu vybízejí k vytvoření dvou států, které spolu budou schopny koexistovat. "Je nutné mít vizi, co bude dál. My si myslíme, že to je dvoustátní řešení (vznik samostatného palestinského státu vedle toho izraelského - pozn. red.)," prohlásil například koncem října americký prezident Joe Biden.
Pásmo Gazy nyní ovládá Hamás. Pokud se izraelské armádě podaří radikální hnutí úplně zničit nebo oslabit a nebude chtít oblast mít zcela pod svou kontrolou, existuje možnost, že se tam k moci opět dostane umírněnější hnutí Fatah. To nyní vládne na Západním břehu.
Území, kde žije více než 2,5 milionu Palestinců, se v roce 1967 za války zmocnil Izrael, který kontroluje většinu oblasti. Fakticky má nad ním moc palestinská samospráva vedená Mahmúdem Abbásem. Právě s ním jako s reprezentantem Palestiny se během vyjednávání setkávají světoví politici.
Izraelská armáda ale uvnitř oblasti zavedla checkpointy, provádí kontroly a někdy zasahuje i uvnitř palestinských měst. Po říjnovém útoku Hamásu všechny přechody, i ty mezi jednotlivými palestinskými městy, uzavřela kvůli bezpečnosti, připomíná agentura AP. Část místních Palestinců útok teroristů, při kterém zemřelo přes 1400 lidí, podpořila.
"Máme právo se bránit. Palestinci jsou napadáni všude a neustále, v Gaze, Džanínu i Nábulusu. Ukrajina se bránila. Stejně tak Afghánistán. Proč ne Palestina? Operace Hamásu byla velkým okamžikem. Poprvé se odboji podařilo prolomit obléhání. Trpěli jsme 75 let. Teď je řada na Izraelcích," řekla v říjnu pro francouzský deník Le Monde Palestinka Šatha abú Šrúrová.
Útoky osadníků
Obyvatelé Západního břehu se ale hlavně báli, jak na útok Hamásu sami doplatí. Za poslední měsíc tam bylo podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito přes 150 Palestinců, více než za celý loňský rok. Velkou část z nich ale v posledních týdnech nezabila armáda, nýbrž židovští osadníci. Před eskalací násilí vůči Palestincům už dokonce varoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken, upozorňuje stanice CNN.
Izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua se opírá o podporu krajní pravice. Někteří ministři v minulosti opakovali, že by měl Izrael celý Západní břeh anektovat, a po zvolení do funkce začali silně podporovat rozšiřování izraelských osad na okupovaném území, což je v rozporu s mezinárodním právem.
Ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir po útoku Hamásu už tak dobře vyzbrojené osadníky ještě více podpořil. Pověřil je také udržováním bezpečnosti. Uvedl, že jeho úřad rozdá izraelským civilistům 10 tisíc střelných zbraní, bojovou výstroj, ochranné vesty a přilby. Nejvíce jich putovalo právě obyvatelům židovských osad na Západním břehu Jordánu.
Začala se také objevovat videa, jak osadníci nutí Palestince opouštět své vesnice, nebo je rovnou zabíjí. V jednom záběru osadník s útočnou puškou vešel do vesnice Tuvání na jihu Západního břehu Jordánu a zblízka zastřelil Palestince. Další ukazují, jak ozbrojení muži útočí na pohřební průvod nebo nutí k odchodu beduínskou vesnici.
Abdelrahman Kaabni, předseda rady beduínské vesnice Vádí Sík, uvedl, že se do útoku zapojili vojáci a policisté, kteří bili a zatýkali obyvatele. Když lidé žijící ve vesnici Vádí Sík utíkali před násilím osadníků, zanechali po sobě cisterny, dobytek, solární panely a dvě vozidla. "Osadníci nám všechno vzali a teď squatují v našich domech," popisuje pro agenturu AP Kaabni. Podle OSN za poslední rok přišlo o domov kvůli osadníkům přes 1100 Palestinců.
Další válečná fronta
Vláda se snaží situaci mírnit a tvrdí, že bezpečnost má na starosti pouze armáda. V internetových chatovacích skupinách osadníků ale kolují výzvy, aby se nedali. "Z příběhů, které přicházejí z Pásma Gazy, je zřejmé, že se nemůžeme spoléhat na to, že nás v době chaosu ochrání pouze armáda. Jste připraveni na válku?" stojí v jedné z velmi šířených zpráv.
Situace v oblasti je natolik vyhrocená, že izraelský deník Haaretz varoval, že pokud vláda situaci rychle nezklidní, hrozí, že se válka skutečně rozhoří i na další frontě. "Pokud se vláda okamžitě nevzpamatuje a rázně nezareaguje na počínání osadníků na těchto územích, přidá ke svým neúspěchům další katastrofu," varuje list.
Nejde ale jen o budoucnost samotného Západního břehu, ale i palestinského státu. "To, co se stalo 7. října, by nás mělo přimět ke kreativnějšímu a inovativnějšímu přístupu k dvoustátnímu řešení," říká pro deník New York Times Nidal Foqaha, generální ředitel Palestinské mírové koalice, neziskové skupiny se sídlem v Ramalláhu na Západním břehu.
Spojenci Izraele varují, že u části palestinské populace vždy budou existovat hrozby vůči Izraeli. Současně si ale uvědomují, že udržovat aktuální situaci, kdy izraelská armáda drží všechny Palestince pod tlakem ve snaze jakékoliv hrozbě zamezit, je nemožné. Stejně jako Spojené státy a Evropská unie se proto i někteří experti nyní přiklání k řešení, které v 90. letech slibovalo konflikt na Blízkém východě vyřešit.
Jestli ale časem skutečně krize povede k vytvoření dvou suverénních států, zůstává otázkou. "Je to podobné jako s 11. zářím 2001. Všichni vědí, že se stalo něco velkého a že nastanou změny, ale nikdo neví, o jaké změny půjde," dodává vedoucí pracovník Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu Ghais Umarí, který na přelomu tisíciletí působil jako poradce Palestinců v mírových rozhovorech.
Video: "Izrael na to nemá právo." Analytik řekl, kde židovský stát překračuje pravidla války (30. 10. 2023)
